Všichni to vědí

Celým jménem Penélope Cruz Sánchez (nar. 28. dubna 1974 v Madridu) je španělská herečka, která se filmovému průmyslu upsala už v pouhých 15 letech. Průlom v kariéře zažila v roce 1992 s filmem Šunka, šunka. Ve stejném roce hrála i ve filmu Belle epoque, který vyhrál Oscara za nejlepší zahraniční film. Mezinárodní úspěch na sebe tak nenechal dlouho čekat. V roce 1998 měl premiéru její první anglicky mluvený film Krev andělů a následně spolupracovala na filmech s hollywoodskými hvězdami jako Matt Damon (Krása divokých koní, 2000), Johnny Depp (Kokain, 2001), Tom Cruise (Vanilkové nebe, 2001) nebo Nicolas Cage (Mandolína kapitána Corelliho, 2001). Ačkoli Cruz v zámoří účinkovala v mnoha filmech různých žánrů, nepřesídlila do Hollywoodu nastálo, i nadále se objevuje ve španělských produkcích. Z nich diváci znají především filmy Pedra Almódovara Vše o mé matce, Volver a Rozervaná objetí.

Javier Ángel Encinas Bardem se narodil v roce 1969 na Kanárských ostrovech v herecké rodině. Na stříbrném plátně prorazil na začátku 90. let s filmy J.J. Bigas Luny a Pedra Almodóvara. Během 90. let se Bardem stal známým jménem na světových festivalech a začaly mu chodit nabídky na anglicky mluvené role, které nejdříve odmítal kvůli špatné angličtině. V roce 2000 se stal prvním španělským hercem nominovaným na Oscara za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli ve filmu Než se setmí. V následujících letech Bardem zlepšil svou angličtinu a spolupracoval s celou řadou vynikajících režisérů jakými jsou M. Forman (Goyovy přízraky), bratři Coenové (Tahle země není pro starý), A. G. Iñárritu (Biutiful), R. Scott (Konzultant), S. Mendes (Skyfall) nebo D. Aronofsky (Matka!).

Asghar Farhadi (* 1972) vystudoval divadelní studia na Teheránské univerzitě. Po dokončení této školy pokračoval studiem divadelní režie na univerzitě Tarbiat Modares. V roce 2002 natočil svůj první celovečerní film Tanec v prachu (Raghs dar ghobar), k němuž také napsal scénář. O rok později natočil Asghar Farhadi sociální drama Krásné město (Shah-re ziba). Dalším Farhadiho filmem byl Ohňostroj ve středu (Chaharshanbe-soori) z roku 2005, který bez kompromisů odkrývá stresující život jedné středostavovské íránské rodiny pohledem jejich posluhovačky a ilustroval tak dvojí život rodiny ve společnosti.
V roce 2009 natočil Farhadi snímek O Elly (Darbareye Elly), film o skupině mladých lidí, blízkých přátel, kteří spolu jedou na prázdniny na sever Íránu. Když jedna dívka z této party náhle zmizí, dostává se celá skupina do složité situace a rozehrává se strhující drama. Film měl premiéru na berlínském mezinárodním filmovém festivalu a zároveň i na teheránském Fajr Film Festivalu. V Berlíně získal Stříbrného medvěda za nejlepší režii a v Teheránu Křišťálový Simorgh také za nejlepší režii.
Po úspěchu snímku O Elly začal Asghar Farhadi psát scénář k Rozchodu Nadera a Simin (Jodaeiye Nader az Simin). V roce 2010 jej podle něj natočil. I tento film sleduje manželský pár ze střední třídy, jimž se hroutí vztah, a přestože spolu mají dítě, chtějí se rozvést.
Rozchod Nadera a Simin měl premiéru na filmovém festivalu v Berlíně, odkud si odnesl Zlatého medvěda za nejlepší film, Stříbrného medvěda pro dvě ústřední herečky i pro oba hlavní herce. Později nasbíral dalších více než sedmdesát mezinárodních ocenění, včetně Zlatého glóbu za nejlepší zahraniční film, Césara za nejlepší zahraniční film a ve stejné kategorii i Cenu Americké filmové akademie Oscar.
V roce 2015 se Asghar Farhadi vrátil do Íránu kvůli natáčení snímku Klient. Dokončil jej v roce 2016. Film byl vybrán do soutěže festivalu v Cannes. Farhadi si odsud odnesl Cenu za nejlepší scénář a Shahab Hosseini, herec v titulní roli, si odvezl cenu v kategorii Nejlepší herec. Na podzim téhož roku se film začal promítat ve francouzských kinech a zároveň i v Íránu, kde se stal Farhadiho nejúspěšnějším filmem. V roce 2017 za něj Farhadi získal dalšího Oscara, opět v kategorii Nejlepší zahraniční film.