PR • 13. 4. 2022
Polský thriller režiséra Jana Jana P. Matuszyńského (Poslední rodina) Nezanechat stopy je s 13 nominacemi na polské filmové ceny Orel největší polskou filmovou událostí loňského roku. Vychází ze skutečného případu Grzegorze Przemyka, středoškoláka a syna básnířky a disidentky Barbary Sadowské, kterého v roce 1983 ubila policie k smrti.
Represivní režim se snaží využít celý svůj aparát, včetně tajné služby, policie, médií a soudů, aby Jurka a Grzegorzovu matku umlčel. Snímek měl světovou premiéru v hlavní soutěži Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách. Vznikl v koprodukci Polska, Francie a České republiky. Do kin vstoupí 5. května pod hlavičkou Aerofilms.
Univerzální příběh s přesahem do současnosti
Jako hlavní inspirace pro film sloužila ceněná kniha Nezanechat stopy: Případ Grzegorze Przemyka od Cezaryho Łazarewicze. Ta celý případ podrobně popisuje z mnoha úhlů pohledu, a to jak rodiny ubitého studenta, očitých svědků, tak neprávem obviněných zdravotníků. Zároveň odhaluje i zákulisí jednání úřadů. „Klíčovým rozhodnutím při adaptaci této knihy bylo zaměřit se pouze na události z let 1983 a 1984. Łazarewicz přeci jen popisuje rozsáhlý příběh, který by snadno zaplnil tři sezóny televizního seriálu,“ říká režisér Jan P. Matuszyński.
Przemykův případ se stal tak známým a důležitým především ze dvou důvodů. Zaprvé existoval očitý svědek, kterého se bezpečnostním složkám nepodařilo zadržet. Druhým důvodem byla role kněze Jerzyho Popiełuszka, kterého v té době následovaly masy. I díky němu se celá věc rozrostla do obrovských rozměrů. Smutným epilogem tohoto příběhu bylo, že lidé odpovědní za zbití Przemyka, a v důsledku toho i za jeho smrt, nebyli pohnáni k odpovědnosti. „Kromě historického významu toho příběhu nás fascinovala podobnost praktik tehdejšího mocenského aparátu se současným politickým směřováním některých evropských postkomunistických státu v Evropě,“ uvádí producent Mikuláš Novotný ze společnosti Background Films.
Podle filmového magazínu Screen Daily je zpracování filmu velmi silné a diváci po celém světě ocení evidentní paralely se smrtí George Floyda a dalších obětí policejní brutality kdekoliv na světě. „Grzegorz Przemyk byl s největší pravděpodobností zadržen proto, že nechtěl ukázat občanský průkaz. I když, jak se později ukázalo, ho měl celou dobu u sebe. Nechtěl to udělat proto, že stanné právo bylo tou dobou pozastaveno a on se zkrátka postavil za svá občanská práva. Na první pohled to vypadá jako drobnost, ale ve skutečnosti šlo o velmi důležitý postoj. A v tomto kontextu opravdu nezáleží na tom, že se to stalo už v roce 1983,“ dodává Matuszyński.
Autenticky zobrazená 80. léta
Snímek Nezanechat stopy autenticky a do detailu zobrazuje 80. léta v Polsku. Matuszyński se při jeho tvorbě inspiroval snímky „nového Hollywoodu“. „Myslím, že účesy a kostýmy, pokud jsou správně udělané, po čase přestáváte vnímat, ale zároveň tvoří pevnou kulisu příběhu. Hodně mě inspiroval Coppolův Rozhovor nebo Pollackovy Tři dny Kondora a další americké filmy ze sedmdesátých let. Myslím tím hlavně žánr, ale sahal jsem i k podobným filmovým a inscenačním prostředkům,“ vysvětluje Matuszyński.
Nezanechat stopy vznikl v koprodukci Polska, Francie a České republiky. Za českou stranu se na snímku podílely společnosti Background Films, Magiclab a Česká televize. Vznik filmu podpořil Státní fond kinematografie.