Temná víra a únosy dětí, které nikdo nehlásil

Po Ženě v kleci a Zabijácích přichází do českých kin filmová adaptace třetího dílu knižní série podle bestsellerů dánského spisovatele Jussiho Adler-Olsena Vzkaz v láhvi. Snímek, který se v Dánsku stal nejnavštěvovanějším domácím filmem posledních 15 let, vtáhne diváka do temného případu vraždícího psychopata, sektářské víry a unesených dvojic sourozenců, jejichž zmizení nikdo nehlásil. V hlavních rolích detektiva Carla Mørcka a jeho asistenta Asada se vracejí Nikolaj Lie Kaas a Fares Fares, nově se představí například Pål Sverre Haggen, známý ztvárněním Thora Heyerdahla ve filmu Kon-Tiki.

Za adaptací scénáře ke Vzkazu v láhvi stojí stejně jako u předchozích dílů série Nikolaj Arcel, úspěšný scénárista a režisér, jehož snímek Královská aféra byl v roce 2012 nominován na Oscara za nejlepší zahraniční film. Do režisérského křesla usedl Hans Petter Moland, který je znám především pro svoji spolupráci s hercem Stellanem Skarsgårdem, s nímž natočil filmy Aberdeen, Docela prima chlapík a Boj sněžného pluhu s mafií.

Vzkaz v láhvi pojednává o víře – a o její absenci. Je to příběh kolegů, kteří se nikdy nebavili o svých soukromých názorech, o své víře a pohledu na život. Jenže přesvědčení jednotlivých aktérů začínají hrát klíčovou roli ve vyšetřování zločinu. Film se pohybuje napříč náboženskými a společenskými skupinami a je kolbištěm lidí z paralelních světů moderní evropské reality. Pojednává o hluboké víře nejspodnějších vrstev společnosti majících svůj domov v okrajových, upadajících částech Dánska, pro něž se vžilo označení shnilý banán. Je to film o lidech, které společnost opomíjí a nejraději by na ně zapomněla. Ale samozřejmě je to také zábava a neskutečně napínavá podívaná. Moderní žánrový film nesvazuje a tenhle příběh skýtal možnost prozkoumat řadu fascinujících témat, komentuje snímek Moland.

Úspěšná knižní série
První díl knižní série o Oddělení Q spisovatele Jussiho Adlera-Olsena (Žena v kleci) spatřil světlo světa v roce 2007 a dosud se dočkal pěti pokračování – Zabijáci (2008), Vzkaz v láhvi (2009), Složka 64 (2010), Marco (2012) a Nesmírný (2014). Knižní série získala řadu ocenění a stala se dánským i celosvětovým bestsellerem. Vzkaz v láhvi získal v roce 2010 významné literární ocenění Skleněný klíč za nejlepší severský detektivní román (jeho dalšími laureáty jsou Jo Nesbø, Stieg Larsson a Henning Mankell). Tento román se také stal vítězem dánské Ceny čtenářů 2010. V říjnu 2012 obdržel Adler-Olsen americké ocenění Barry Award za nejlepší román roku a v srpnu 2012 se Žena v Kleci dostala i na žebříček bestsellerů časopisu New Yorker. Knihy této série vyšly ve více než 35 zemích a celosvětově se jich prodalo více než 7 milionů výtisků.

Jussi Adler-Olsen (nar. 1950) vystudoval politologii a filmovou vědu. Pracoval jako novinář, redaktor a nakladatel. Svou literární kariéru zahájil bestsellerem Alfabethuset (Abecední dům, 1997), následovaly romány Og hun takkede guderne (A děkovala bohům, 2003) a Washingtonský dekret (2006; Host 2014). Poté se začal věnovat tématům spojeným s jeho rodným Dánskem. Doposud napsal šest dílů kriminální série o kodaňském policejním oddělení Q: Žena v kleci, Zabijáci, Vzkaz v láhvi, Složka 64, Marco a Nesmírný, který se po vydání v Německu dostal na první místo v žebříčku bestselleru týdeníku Der Spiegel. Charakteristickým znakem autorova stylu a jistě i jednou z příčin obrovského mezinárodního úspěchu jeho knih je osobitý smysl pro humor, nadhled a ironie.

Knihy Jussiho Adlera-Olsena vycházejí v třiceti šesti jazycích. Jen v jeho rodném Dánsku se prodalo více než dva miliony výtisků a například v Německu prodej přesáhl tři a půl milionu knih.