PR • 7. 1. 2019
Metropolitní opera v New Yorku vstupuje do roku 2019 s novým nastudováním opery Adriana Lecouvreur. V příběhu slavné francouzské herečky z pařížské Comédie-Française v 18. století, která se zamilovala do válečného hrdiny Maurizia, excelují hvězdy současné opery Anna Netrebko a Piotr Beczała.
Adrianu Lecouvreur režíroval Sir David McVicar v londýnské Royal Opera House už v roce 2010. Po následném úspěchu ve Vídni, Paříži a Barceloně převedl známé drama také na jeviště Metropolitní opery. A jak píší Financial Times, právě obsazení v Lincolnově centru je “patrně to nejlepší vůbec, které známá opera mohla dostat”. Observer nešetří superlativy především směrem k Anně Netrebko v hlavní roli. “Těžko si představit kohokoliv jiného, kdo by tak dokonale zvládl náročnost role,” uvádí web.
“Vidět Netrebko v roli Adriany je nejen highlight sezóny, ale vrchol opery jako takové.” - Observer
Kromě hlavních hvězd obsazení doplňují také Anita Rachvelišvili jako kněžna z Bouillonu, Adrianina sokyně v lásce, Ambrogio Maestri v roli Adrianina věrného přítele Michonneta a Carlo Bosi jako pokrytecký Abbé.
Drama z divadelního zákulisí o intrikách, milostných vztazích, mstě a politice zhudebnil na konci 19. století italský skladatel Francesco Cilea (1866–1950). Inspirací mu bylo stejnojmenné dílo významného francouzského dramatika Eugèna Scriba. Na vzniku dramatu se podílel i Scribův kolega Ernest Legouvé a text k opeře napsal italský libretista Arturo Colautti.
Premiéra se odehrála v milánském Teatro Lirico 6. listopadu 1902, přičemž k úspěchu tehdy nového kusu přispěl i věhlasný tenorista Enrico Caruso zpívající Maurizia. Titulní hrdinku ztvárnila sopranistka Angelica Pandolfini a orchestr řídil dirigent Cleofonte Campanini. Caruso účinkoval také při premiéře opery v Met 18. listopadu 1907. V roce 1968 debutoval v Met jako Maurizio teprve sedmadvacetiletý Plácido Domingo, když zaskočil za Franka Corelliho. Jeho partnerkou v titulní roli mu byla hvězda světové opery Renata Tebaldi. Právě po jednom z představení Adriany Lecouvreur v roce 1968 přišla Renatě Tebaldi pogratulovat Maria Callas, čímž otupila pověst jejich vzájemné rivality, kterou ovšem vytvářeli spíš novináři a tábory jejich obdivovatelů než samotné pěvkyně. Finální verze díla zazněla v Neapoli roku 1930 po několika revizích, které skladatel provedl.
Současná inscenace Adriany Lecouvreur v Metropolitní opeře vznikla v koprodukci s londýnskou Royal Opera House, Covent Garden, Gran Teatre del Liceu v Barceloně, Wiener Staatsoper, San Francisco Opera a L´Opéra National de Paris.
