Díky mimořádné popularitě Benedicta Cumberbatche (Sherlock, Kód Enigmy) se z nového Hamleta okamžitě stala událost divadelní sezóny, přitahující nebývalý zájem. Na poslední lístky do londýnského Barbicanu, jehož divadelní sál pojme kolem 1200 diváků, byli fanoušci ochotní čekat před vchodem přes deset hodin. Britské noviny jako The Times porušily pravidlo hodnotit inscenaci až na premiéře a vyslaly recenzenty už na první představení, tzv. preview, které má v Londýně podobu veřejné generálky. Články se psaly i o (nakonec dočasném) umístění monologu Být, či nebýt na začátek hry. Registrovaným divákům přišly v emailu pokyny, jak se chovat, včetně upozornění „nenoste žádné dary“. Sám Cumberbatch musel obecenstvo upozornit, aby představení nefotilo a nenatáčelo. Jedna inscenace, resp. jedna hvězda tak dokázala vyvolat debatu o správném chování diváků, recenzentů i o roli a smyslu previews.
Nyní, když se hysterie uklidnila, se všichni můžou soustředit na diskusi o kvalitách produkce, v níž kromě Cumberbatche hrají i Ciarán Hinds známý ze seriálů Hra o trůny či Řím, Jim Norton známý z přenosu NT Live O myších a lidech nebo Karl Johnson, který se objevil i v největším dosavadním hitu NT Live Frankenstein (za nějž B. Cumberbatch získal cenu Olivier). Režii známé klasické tragédie o dánském princi a jeho pomstě za vraždu svého otce si netypicky zkusila Lyndsey Turner. Mladá režisérka se obvykle zaměřuje spíše na hry současných dramatiček pro menší, nekomerční divadla jako Royal Court a Almeida (za režii jedné takové, Chimerica, loni získala cenu Olivier). Impozantně velkému jevišti v kulturním centru Barbican vévodí působivá scéna mnohonásobně oceněné scénografky Es Devlin znázorňující postupně se rozpadající královský palác.
Za produkcí vyprodaného hitu stojí Sonia Friedman Productions, která působí na West Endu i na Broadwayi a má na kontě úspěšné tituly jako The Book of Mormon, King Charles III, 1984, Chimerica či Jerulasem. Společnost nyní připravuje divadelní inscenaci Harry Potter and the Cursed Child.
Lyndsey Turner inscenaci často protkává svými režijními ozdobami, jako když herci přejdou do zpomaleného pohybu nebo zůstanou nehybní. Jeviště Barbicanu se zdá stejně hluboké jako široké. Cumberbatch přináší do role zachmuřenou intenzitu. Inscenace plynule spojuje epiku s intimitou i naturalismus se stylizací.
Mark Shenton, The Stage
