6. 10. 2025
Na plátně ji proslavila role bradavické učitelky Umbridgové nebo filmy Mika Leigha jako Vera Drake, za který získala nominaci na Oscara, na obrazovkách ji viděly miliony jako královnu Alžbětu II. v posledních dvou sériích seriálu Koruna. Na londýnském jevišti patří Imelda Staunton mezi největší osobnosti, kterým se tleská, jen když se objeví na scéně.
Všestranná herečka, kterou diváci NT Live znají z muzikálu Follies, si letos poprvé zahrála se svou dcerou Bessie Carter, známou ze seriálu Bridgertonovi. V morální satiře G. B. Shawa Živnost paní Warrenové se převtělila do až příliš pragmatické matky z chudých poměrů, která zastává hodnoty patriarchálního řádu, na němž zbohatla. Její dcera je naopak emancipovaná, svobodomyslná a privilegovaná. Jak dopadne střet mezi morálkou a nezávislostí, tradicemi a pokrokem? Představení v režii Dominica Cookea (NT Live: Follies, Dobrý), natočené živě v Garrick Theatre ve West Endu, uvede s českými titulky 28. října pražské kino Aero.
Vynikající ženské hrdinky
Imelda Staunton chtěla se svou jedinou dcerou pracovat už dlouho. „Navzájem jsme si to řekly ale až loni v létě,“ svěřila se deníku Independent. Hru G. B. Shawa vybral režisér Dominic Cooke, s nímž herečka už několikrát úspěšně pracovala, především na muzikálech. Staunton se nejdřív zdráhala, na začátku kariéry si v Živnosti paní Warrenové zahrála roli dcery titulní hrdinky a hra jí připadala staromódní. „Myslím, že tehdy jsem moc ani nevěděla, o čem to je. Dominic mi řekl, ať si hru přečtu znovu,“ vyprávěla ImeldaStaunton v rozhovoru pro deník Guardian. Herečka poslechla a uvědomila si, že Shaw byl nejen průkopníkem v boji za práva žen. Ale také vzácným příkladem pozdně viktoriánského dramatika, který uměl a chtěl psát vynikající ženské postavy. „Miluju složitost vztahu paní Warrenové a její dcery. Není nutně řešitelná, protože obě ženy jsou stejně silné,“ říká Staunton v rozhovoru pro Independent.
Podívejte se na trailer v originálním znění zde.
Zakázané společenské drama
George Bernard Shaw, jehož dílo už NT Live uvedlo před deseti lety v podobě komedie Člověk a nadčlověk s Ralphem Fiennesem, napsal provokativní satiru v roce 1893, cenzura ji ovšem až do roku 1925 nepustila na jeviště (poprvé se hrála v lednu 1902 v soukromém klubu). Vadilo, že v ní autor vyjádřil svůj názor, že k prostituci ženy nevede morální selhání, ale ekonomická nutnost. Dnes jeho ostré společenskédrama už není tak radikální jako na přelomu 19. a 20. století, stále však působí aktuálně. Zabývá se totiž tématy ženské volby, morální pokrytectví a etiky způsobem, který přímo odráží moderní debaty o financování institucí. Bessie Carter dílo charakterizuje jako „hru o dvou ženách, které se ocitly v mužském světě – ve kterém bohužel stále žijeme – a nechtějí se řídit jeho pravidly“. Jak herečku cituje Guardian, „vzásadě v ní jde o kapitalismus a mohla být napsána v posledních dvou letech. Ptá se, jak dlouho ještě můžeme všichni odvracet zrak, než budeme muset čelit tomu, co se ve skutečnosti děje v temných zákoutích?“
★★★★★
„Cookeův rychlý režijní styl jemně zvyšuje napětí s něžností malířského štětce, ovšem i s razancí úderu do žaludku. … Navzdory hvězdným hercům a jejich vybroušeným výkonům je to hlavně Shawova zdatná výmluvnost, která je středem pozornosti v tomto tichém, ale drásavém revivalu.
Alexander Cohen, BroadwayWorld.com