V KINECH

Červená

Celovečerní dokumentární film Olgy Sommerové o světově proslulé operní pěvkyni a herečce Soně Červené je příběhem ženy, jejíž malé dějiny, soukromý a profesní život byly ovlivněny velkými dějinami Evropy 20. století.

Přehrát trailer

PREMIÉRA

7. 9. 2017

V kinech

Nehraje se

Zobrazit program

Česká republika, 2017 • 80 min • režie: Olga Sommerová • česká verze, anglické titulky • přístupný • DCP 1:1,85 • premiéra: 7. září 2017 • konec monopolu: 31. prosince 2018

Celovečerní dokumentární film Olgy Sommerové o světově proslulé operní pěvkyni a herečce Soně Červené je příběhem ženy, jejíž malé dějiny, soukromý a profesní život byly ovlivněny velkými dějinami Evropy 20. století. Její umělecká dráha čítá sto operních rolí ve čtyřech tisících vystoupeních na jevištích pěti kontinentů.

„Život, kariéra i osobnost paní Soni Červené jsou natolik pozoruhodné, až je s podivem, že celovečerní dokumentární film o ní vzniká až teď k jejím 92. narozeninám. Na druhou stranu to tak možná mělo být, protože látka si díky tomu počkala na zkušenou režisérku Olgu Sommerovou, která se jí ujala jistou filmařskou rukou. Film není pouhým chronologickým popisem událostí ze života paní Červené, na pozadí jejího osobního a pracovního života můžeme sledovat i většinu zlomových událostí nejen v dějinách Československa a České republiky, ale i celé Evropy. Jak peripetie velkých dějin můžou ovlivnit život jednoho člověka? Vitalita a kouzlo osobnosti paní Červené dokazuje, že i složité problémy a komplikace mohou člověka „povýšit“ a posunout dál, vše záleží jen na osobním přístupu. Právě to může být pro diváky největší inspirací.“
Radka Urbancová, Aerofilms

Biografie tvůrců a protagonistů

SOŇA ČERVENÁ operní pěvkyně a herečka

Soňa Červená, pravnučka věhlasného výrobce žesťových nástrojů Václava Červeného se narodila v roce 1925 do rodiny pražského advokáta, zakladatele kabaretu Červená sedma Jiřího Červeného. Rodinná tragédie počala po nacistické okupaci Československa, kdy byl Sonin otec Gestapem transportován do Terezína a matka do koncentračního tábora v Ravensbrücku. Po válce uprchl Sonin manžel, pronásledovaný StB z Československa, a Soňa svoji kariéru započala v americkém muzikálu Divotvorný hrnec, který uváděl Voskovec s Werichem ve zcela vyprodaném Hudebním divadle v Karlíně.

Po komunistickém převratu byla Sonina matka zatčena, uvězněna na Pankráci, kde za podivných okolností během tří dnů zemřela. Její osud, právě tak jako osud její dcery Soni poznamenala nacistická i komunistická moc.

Soňa měla v Československu za sebou stovky představení v muzikálech, řadu rolí v brněnském operním angažmá, filmy, nahrávky a koncerty. Komunistická moc ji však řadila mezi nepřátele, a odborové a stranické orgány pražského Národního divadla jí zapověděly už dohodnuté angažmá v opeře. Využila proto pozvání Státní opery v Berlíně, kde jí po jediném představení nabídli stálé angažmá, a kde byla také poctěna významným oceněním Komorní pěvkyně.

Její devízou byla úchvatná barva hlasu, dokonalá příprava, bezvýhradná oddanost jevišti a naprostá spolehlivost výkonů. Proto ji v létě 1961 angažoval šéfdirigent Berlínské filharmonie Herbert von Karajan do Salcburku. Když do slavnostních her zasáhla jako blesk zpráva o stavbě berlínské zdi, nabídl jí angažmá ve Vídni. Rozhodla se berlínskou zdí projít, odejít do světa právě tak jako české operní hvězdy Ema Destinnová a Jarmila Novotná. Všechny tři pražské rodačky byly světově proslulé, všem třem zasáhly do soukromého a profesního života politické režimy.

Po útěku na Západ byla Soniným prvním angažmá Carmen v San Francisku, kde zpívala po boku slavného Maria del Monaco. Vystupovala v San Francisku, v Los Angeles, San Diegu, Seattlu a Chicagu, v operních domech od Palerma a Říma po Rouen a Glyndebourne – tam se na jevišti sešla s Lucianem Pavarottim. Od Barcelony přes Curych a Amsterdam po Bělehrad a zpět do Frankfurtu – tam se pracovně sešla i s Plácidem Domingem. Červenou zavedlo účinkování do milánské Scaly, do pařížské Velké opery, i na řadu amerických pódií. Jedenáct sezón zpívala v opeře v San Francisku, sedmkrát se objevila v Bayereuthu.

V San Francisku učila sólisty Janáčkovu Její pastorkyni česky, pak i ve Wexfordu, v Kolíně nad Rýnem, a v Brémách pak Janáčkovu Káťu Kabanovou a Věc Makropulos. Všechna tato Janáčkova díla přeložila do angličtiny, němčiny a francouzštiny, aby pěvci, kteří je zpívají v češtině, věděli, o čem zpívají.

Za vynikající výkony a reprezentaci byla ve Frankfurtu nad Mohanem podruhé jmenována komorní pěvkyní. Spolupracovala s režiséry Waltrem Felsensteinem i Wielandem Wagnerem, s dirigenty Herbertem von Karajanem i Rafaelem Kubelíkem.

Po uzavření čtyřicetileté operní dráhy získala nabídku prestižního činoherního divadla Thalia z Hamburku. Hlavním režisérem se jí stal Robert Wilson a hudebními skladateli Tom Waits a Lou Reed. Hostování s muzikálem The Black Rider nadchlo Vídeň, Paříž, Berlín, Amsterdam, Janov, New York, Hongkong, Londýn, San Francisco, Sydney a Los Angeles a s muzikálem Time Rocker dokonce i Rio de Janeiro.

Po třiceti letech emigrace se Soňa vrátila do Prahy, aniž ztratila svoji perfektní češtinu: „Všechno mi vzali, ale svoji rodnou řeč jsem si vzít nenechala.“

Ve svých 77 letech započala svoji druhou českou kariéru. Dosud účinkovala v pěti operách na Národním divadle. Březinovu a Nekvasilovu operu o procesu s Miladou Horákovou Zítra se bude… sama iniciovala, právě tak jako operu 1914, když požádala amerického režiséra Roberta Wilsona, aby se jí ujal ve svém třetím pražském hostování. V předchozí inscenaci Roberta Wilsona Věc Makropulos ztvárnila hlavní roli.

Navzdory dějinným turbulencím 20. století si zachovala svoji čest a noblesu. Nikdy se nevzdala svého češství, na němž lpěla jako vlastenka. Soňa Červená je nejenom svojí světovou uměleckou kariérou, ale i mravní integritou velkou ženou tohoto národa.

 

OLGA SOMMEROVÁ filmová dokumentaristka a pedagožka

Narodila se 2. 8. 1949 v Praze. V roce 1977 absolvovala FAMU – katedru dokumentární tvorby. V letech 1991–2002 vyučovala na pražské FAMU, od roku 1994 vedla osm let katedru dokumentární tvorby. V roce 1995 byla na základě habilitační přednášky Dokumentární film – má láska jmenována docentkou. Od roku 2005 do roku 2009 vyučovala jako mimořádná profesorka na Akademii umění v Banské Bystrici. Natočila 125 dokumentárních filmů, za něž získala čtyřicet cen na domácích a mezinárodních filmových festivalech. Ve svých filmech se zabývá sociálními tématy a mezilidskými vztahy, později pak i významnými osobnostmi a fenomény společenského a uměleckého života, feminismem a nedávnou historií naší země. Na základě úspěšného filmu O čem sní ženy vydala tři stejnojmenné knihy rozhovorů a knihu O čem sní muži, které se staly bestsellerem.

 

„Navzdory dějinným turbulencím si zachovala svoji čest a noblesu.“

ROZHOVOR 7. 9. 2017 Film

Olga Sommerová vypraví o hrdince svého filmu

Pokračovat ve čtení

Na Pražském jaru bude uveden film Červená

PR 11. 5. 2017 Opera v kině

Neuvěřitelný příběh velké české umělkyně, světoznámé operní pěvkyně a herečky Soni Červené, představí v celovečerním dokumentu režisérka Olga Sommerová. Film, který nese prostý název Červená, bude poprvé uveden v rámci Pražského jara 24. května v pražském kině Lucerna. Životní pouť Soni Červené, soukromou i profesní, poznamenaly bouřlivé dějiny 20. století a jeho dva nejzrůdnější totalitní systémy

Pokračovat ve čtení

Ke stažení

Nenašli jste, co hledáte?

Objemnější soubory, včetně fotografií v tiskové kvalitě, promo materiály, plakáty atd., najdete na našem úložišti aero.capsa.cz. Na vyžádání vám k němu rádi zašleme přístupové údaje.

Zpět
Červená
Menu Nahoru

Tento web využívá k poskytování služeb, personalizaci reklamy a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním těchto webových stránek souhlasíte s využitím souborů cookie.

Souhlasím