V KINECH
Dokumentární pátrání a rekonstrukce českého elektronického obrazu na pozadí komunistické totality.
ČR, 2019 • 85 min • režie: Adéla Komrzý • česká verze • přístupný od 12 let • DCP 1 : 1,85 • premiéra: 2. 1. 2020 • konec monopolu: 30. 5. 2031
Dokumentární snímek VIVA VIDEO, VIDEO VIVA přináší prostřednictvím dochovaných materiálů, nečekaných setkání, osobních výpovědí a myšlenek videistů ucelenou zprávu o době, kdy nemohlo být nadšení skupiny umělců spontánně ventilováno. V době totalitního režimu se video začalo používat jako nástroj ke svobodnému uměleckému vyjádření. I přes nedostupnost technologií vznikala řada děl, za kterými stáli nejen uznávaní umělci, jako například Radek Pilař či Petr Skala, ale i téměř zapomenutí autoři, z jejichž tvorby vzešly experimentálně filmové a novomediální přístupy. Ke srovnání se zahraničím, kde byl videoart v osmdesátých letech svými možnostmi a otevřeností v jistém předstihu, dochází díky zdokumentované cestě štábu a Petra Skaly do Ameriky za ikonami a průkopníky světového videoartu Woodym a Steinou Vasulkou. Kurátor Martin Mazanec a architekt - současný vizuální umělec - Dominik Gajarský hledají v ateliérech, střižnách i sklepech videistů zaprášené VHSky a další odkazy. Mozaika se skládá. Dialog mezi minulostí a současností umocňuje i výběr medií, na která je film zaznamenán. Ať jde o dnes již téměř archaickou VHS či současný iPhone.
Adéla Komrzý se narodila v roce 1992. Na filozofické fakultě Univerzity Karlovy začala studovat Dějiny umění a následně přešla ke studiu Dokumentární tvorby na FAMU, kde v současnosti dokončuje magisterské studium. Jako asistentka produkce pracovala na TV miniserii Hořící keř (dir. Agnieszka Holland). Na rozhlasové stanici Radio Wave má s Honzou Huškem anketní pořad Z ULICE. V roce 2018 byla vybrána do programu Berlinale Talents v rámci mezinárodního filmového festivalu Berlinale. Ve stejném roce absolvovala stáž v oboru režie na filmové univerzitě Filmuniversitaet Babelsberg Konrad Wolf v Potsdam, Berlin. V roce 2019 byla vybrána s připravovaným dokumentárním filmem do programu IDFAcademy Summer School a IDFAcademy.
Za kapitolu ve filmovém pásmu Televizní oslava, kde dokumentuje jeden den programového ředitele České televize, získala v roce 2013 zvláštní uznání poroty FITES (Trilobit). Její bakalářský film Výchova k válce (součást autorského dokumentárního cyklu Český žurnál, producent Česká televize, Hypermarketfilm – Vít Klusák, Filip Remunda) měl premiéru v soutěžní sekci Česká radost na MFDF Ji.hlava 2016 a následně byl promítán v rámci mezinárodních dokumentárních festivalů (One World, DocLisboa, ZagrebDox, goEast a dalších.). Za film následně získala hlavní cenu Andreje “Nikolaje” Stankoviče. Krátký film Absence reciprocity zranitelnosti, ztrát I rizik (2017) byl uveden v rámci soutěžní sekce Krátká radost na MFDF Ji.hlava. Dále byl uveden na Imagine Science Film Festival v New Yorku, Minsk international film festival Listapad a dalších.
Petr Skala se od roku 1967 věnoval výtvarnému experimentování s filmovým materiálem. Jednalo se zejména o ručně malovaná, vyškrábaná, kolážovaná a jinak přetvářená okénka filmového 16 mm materiálu. Zhruba o 20 let později se setkává s Radkem Pilařem a začíná se věnovat videu. V roce 1993 začal působit i jako pedagog na FAMU, kde vedl Dílnu alternativní tvorby. V roce 1993 na Deutscher Videokunst Preis v Karlsruhe byla jeho tvorba zařazena do padesátky nejvýznamnějších videoartových počinů v rámci celého světa.
Radek Pilař byl významný představitel českého výtvarného umění. Věnoval se ilustracím, grafice, malbě, filmové tvorbě, režii, videoartu. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze u pana profesora Vlastimila Rady. Je autorem znělky Večerníčka a tvůrce Rumcajse, Manky a Cipíska. Roku 1990 zakládá Katedru animované tvorby a videa na FAMU a Asociaci videa a intermediální tvorby, na což navazuje založení ateliéru videotvorbyna FaVU v Brně.
se narodil v Brně a v Praze absolvoval katedru dokumentu na FAMU. Patří k průkopníkům světového videoartu, řadí se k prvvní generaci umělců, kteří používali technologií videa vůbec. V roce 1965 usadil se svou ženou a spolupracovnicí Steinou v New Yorku, kde zakládají kultovní nezávislé umělecké studio The Kitchen.
je jako kurátor na české umělecké scéně – spojen především s jedním konkrétním výtvarným médiem, pohyblivým obrazem, které určuje jak jeho badatelský zájem tak institucionální zázemí, ve kterém se profesně realizuje. Od roku 2007 je Mazanec hlavním dramaturgem Přehlídky animovaného filmu a současného umění v Olomouci (PAF). Podstatnou součástí Mazancovy praxe je i jeho pedagogická činnost na FaVU VUT v Brně, kde vede Ateliér videa společně s Janem Šrámkem. Zde jednak pracuje s nejmladší generací video-umělců, ale také pomáhá rozšiřovat hranice média pohyblivého obrazu.
Objemnější soubory, včetně fotografií v tiskové kvalitě, promo materiály, plakáty atd., najdete na našem úložišti aero.capsa.cz. Na vyžádání vám k němu rádi zašleme přístupové údaje.
