Podzim 1918. S koncem první světové války končí i plodná a oslnivá éra vídeňského výtvarného umění a s ní mizejí i dva jeho zásadní představitelé - Egon Schiele a Gustav Klimt. Egon Schiele umírá 31. října na španělskou chřipku. Přestože mu bylo pouhých 28 let, zanechal po sobě ucelené dílo. Jen několik měsíců před smrtí absolvoval úspěšnou výstavu Secese, kde prezentoval olejomalby a kresby. Poprvé tak širší veřejnosti představil nový přístup k malbě, která se nebála líčit lidské slabosti, úzkosti a posedlosti.
Gustav Klimt zemřel jen pár týdnů před výstavou. Schieleho učitel a blízký přítel zásadně změnil způsob, jakým lidé prožívají umění. Jeden z nejvýznamnějších malířů své doby spoluzakládal vídeňskou secesi a obecně je považován za jedno z průkopníků symbolismu. Klimtovy portréty jsou natolik signifikantní, že překonaly hranice výtvarného světa a některé se staly popkulturními symboly.
Aktuální dokument Klimt & Schiele - Erós a Psyché navazuje na mnoho jubilejních výstav, přednášek a publikací k nedávným sto letům od úmrtí obou malířů. Přibližuje unikátní epochu, která dala světu nové myšlenky a přístupy, a vypráví příběh neobyčejného kulturního rozmachu Vídně na počátku 20. století.
Cyklus Umění v kině přináší na jaře 2019 celkem tři obrazově i obsahově špičkové dokumentární filmy. Kromě snímku Klimt & Schiele je to také vyprávění o Claudu Monetovi a jeho sérii obrazů s lekníny. Třetí dokument pak přibližuje historii madridského muzea Prado. Příběhem významné španělské kulturní instituce provází britský herec a držitel Oscara Jeremy Irons.
Klimt & Schiele - Erós a Psyché
Itálie, 2018 • 90 min • režie: Michele Mally
filmem provází: Lorenzo Richelmy
Rok 1918 nepřinesl jen konec světové války, ale také úmrtí proslulých malířů Gustava Klimta a Egona Schieleho. Oba dva jsou synonymem “zlaté éry” Vídně a oba dva způsobili ve výtvarném světě revoluci. O jejich obrovském talentu, snech, ale i skandálech a posedlostech vypráví nový dokument Klimt & Schiele – Erós a Psyché. Snímek diváky provede nejslavnějšími kulturními prostory rakouské metropole – galeriemi Albertina, Belvedere, prostory Uměleckohistorického muzea, Muzea Leopoldových nebo Muzea Sigmunda Freuda.