Nečekanou novinkou je v tomto kousavém satirickém portrétu jedné dobře situované, avšak nepříliš šťastné rodiny přítomnost trpkého a osobitého humoru. Toho si všímají i kritici – například Hollywood Reporter v recenzi o filmu říká: „Haneke v nejlepší formě, a navíc s humorem!“ Do český kin vstoupí snímek Happy End 1. února 2018.
Do sebe zahleděná „lepší“ rodina
Michael Haneke (* 1942) je známý svou břitkou kritikou středostavovské společnosti. I ve svém zatím posledním snímku si bere na paškál život jedné dobře situované rodiny. Dává tak vzniknout voyerskému společenskému komentáři a nemilosrdné reflexi způsobu života západní společnosti 21. století. Film vypráví příběh třináctileté dívky Eve. Poté, co její maminka záhadně onemocní, musí se Eve přestěhovat za otcem do rozlehlého rodinného sídla v Calais. Neurotičtí a sebestřední obyvatelé domu jsou natolik zahleděni do nevěr, komplotů a iluzí o vlastní výjimečnosti, že zcela přehlížejí, co se děje v jejich bezprostředním i vzdálenějším okolí.
Spojení Hanekeho dřívějších postupů a témat s přídavkem ostrého humoru
Michael Haneke ve filmu Happy End viditelně propojuje svá předešlá díla a postupy. „Jako by se režisér vracel k tomu, co v jeho starších filmech zůstalo nedořečeno, a přiváděl nás k novému zamyšlení nad tématy, jejichž závažnost mezitím ještě vzrostla,” píše Variety. Bezcitnost, pokrytectví, hřích, odosobněná komunikace a další témata, která se objevovala už v předchozích Hanekeho filmech, získávají nový význam a naléhavost v souvislosti společenského vývoje posledních let. Ať už jde o rozšíření chytrých telefonů, fenomén sociálních sítí či politické prostředí. Úplnou novinkou je budování několika scén s komickým vyzněním, s hořkým smíchem na závěr. Ironie se ostatně skrývá už v samotném názvu – ani Michael Haneke ostatně neskrývá, že konec filmu je „asi tak happy, jako byly Funny Games funny.“
Přehlídka filmů oceňovaného režiséra
Michael Haneke se v Happy Endu již počtvrté potkává s Isabelle Huppert a po filmu Láska opět i s Jeanem-Louisem Trintignantem. Mezi další herecké osobnosti, které ve filmu vynikají, patří Toby Jones, Mathieu Kassovitz nebo vycházející dětská hvězda Fantine Harduin. Po své mezinárodní premiéře na festivalu v Cannes sklidil snímek pochvalné recenze a můžeme očekávat, že ve společnosti dalších Hanekeho cenami ověnčených filmů rozhodně nezapadne. Ať už jde o Funny Games (1997) či snímky Bílá stuha (Das weiße Band, 2009) a Láska. Za oba poslední zmíněné filmy byl Haneke oceněn také Zlatým glóbem za nejlepší zahraniční film, za Lásku získal ve stejné kategorii rovněž Oscara. Všechna výše uvedená režisérova díla si můžete připomenout od 23. do 24. ledna 2018 v pražském Kině Aero v rámci přehlídky snímků jednoho z nejvýraznějších současných evropských režisérů.