Rozhovor s Evou Green

Jak jste se dostala k projektu PROXIMA?

Alice zkrátka poslala scénář mému agentovi. Když jsem ho četla, byla jsem naprosto unešená a okamžitě jsem na něm chtěla pracovat!

Viděla jste předtím nějaké filmy Alice Winocour?

Ano. Hodně se mi líbila Augustine, líbí se mi jedinečný, odvážný svět, který Alice umí vytvořit. Maryland na mě také silně zapůsobil a dojal mě. Alice má ráda extrémní, složité situace a umí skvěle odkrývat vnitřní pnutí svých postav.

Co přesně vás při četbě scénáře zaujalo nejvíce?

Jeho originalita. Dobývání vesmíru tu slouží jako kulisa. Samo o sobě je to přitažlivé prostředí, do nějž má veřejnost vhled jen zvenčí. Kromě toho je ale film i velmi věrohodným, dojemným a navýsost lidským a moderním příběhem, který ukazuje vnitřní zmatek ženy rozpolcené mezi nadšení pro práci astronautky a lásku k dceři. Toto napětí a vnitřní konflikt mě naprosto uchvátily.

Pokud jde o oblast astronautiky, jak jste se připravovala? Četla jste knihy, dívala se na filmy o vesmíru, mluvila s astronautkami jako třeba Claudie Haigneré, účastnila jste se výcviku v Evropské kosmické agentuře ESA? Nebo jste se rozhodla přijít na plac úplně nedotčená?

U takového filmu to vůbec nepřipadá v úvahu. Pokud vím, v žádném jiném filmu se neukazují přípravy před odletem astronautů natolik realisticky. Jako mnozí jiní herci i já cítím povinnost se před natáčením co nejvíce ponořit do světa své postavy. Obzvlášť v tomto případě, kdy mi byl její svět natolik neznámý. Alice mě velmi pečlivě provázela přípravnou fází, dávala mi knihy na čtení a seznámila mě s astronautkami jako Samantha Cristoforetti a Claudie Haigneré. Obě to jsou výjimečné ženy, pionýrky ve velmi mužském světě, které se se mnou velmi ochotně podělily o své zkušenosti a vyprávěly mi o svých pochybnostech a osobních překážkách. To, že jsem sama žena a že mě režírovala žena, dalo našim setkáním zvláštní sílu.
Ve filmu se objevuje francouzský astronaut Thomas Pesquet, který nám také radil s některými technickými aspekty. S Alicí jsme ho překřtily na „našeho kmotříčka.“ Navíc se mi dostalo té cti, že jsem mohla navštívit Evropskou kosmickou agenturu v Kolíně nad Rýnem a ruské Hvězdné městečko, což je fascinující zařízení: plnohodnotné město zasvěcené výhradně vesmírnému průzkumu. Zjistila jsem, že se jedná o práci, k níž je potřeba vášně, odhodlání, mentálních a fyzických schopností dalece přesahujících běžnou normu. Astronauti jsou výjimeční lidé, superhrdinové. „Krev, pot a slzy!“ Jejich sebeobětování – neutuchající překonávání vlastních hranic – ve mně zanechalo hluboký dojem.

Jak se vám během natáčení pracovalo s Alice Winocour? Jaké pokyny vám dávala ohledně astronautické stránky vaší role?

Alice ví přesně, co chce. Bylo čirou radostí a velkým štěstím pracovat s tak zapálenou, nadšenou a zároveň citlivou režisérkou. Obě milujeme, když je práce odvedena dobře. Jsme absolutní perfekcionistky.
S malou Zélií, mou filmovou dcerou, jsem se několikrát potkala už před natáčením, abychom si vytvořily skutečný pocit vzájemné důvěry, opravdové pouto.

A osobní aspekt postavy jako ženy a matky? Jak jste s Alice a Zélií pracovaly na tomhle?

Musím přiznat, že jsem před Zélií nejprve cítila jistý ostych. Ale čím více jsme před samotným natáčením zkoušely, tím více jsme se na sebe dokázaly napojit. Zélie je nádherná duše s úžasnou představivostí a velkým smyslem pro humor.

Která část pro vás byla nejobtížnější?

Možná snaha sladit bojovný aspekt mé postavy, jež čelí velmi maskulinnímu, soutěživému světu, s mateřskou něhou. Přesně to je přeci údělem mnoha dnešních žen snažících se skloubit kariéru s rodinným životem a obojímu se oddat stejnou měrou!

Vnímáte PROXIMU jako feministický film?

Ano, v tom smyslu, že upozorňuje na odvahu ženy, která si troufá jít za svou vášní. Ještě pořád je tabu přerušit na rok péči o dítě, abyste si splnili své sny. To mohou jen muži a i tak...

Jaká byla spolupráce s ostatními mezinárodními hvězdami: Mattem Dillonem, Larsem Eidingerem a Alexejem Fatějevem?

Matt se díky své majestátní mužné postavě na roli Mika dokonale hodil. Všichni jeho herečtí kolegové se s ním na place okamžitě cítili velmi uvolněně. Do role mého bývalého manžela hledala Alice nějakého německého herce. Larse jsem viděla v pár filmových produkcích v režii Thomase Ostermeiera, tak jsem ho Alici navrhla. Měli jsme štěstí, měl zrovna čas. Patří mezi jednoho z nejlepších herců, co znám. Jsem jeho velkou fanynkou.
Alexej bohužel nemluví moc anglicky, ale je to velmi přátelský, ryzí a skromný člověk. Všichni Rusové, co s námi na tomto projektu pracovali, byli neuvěřitelně srdeční a přívětiví.

Změnil se nějak díky natáčení ve skutečných prostorách ESA a na Bajkonuru v blízkosti skutečných astronautů a vědců váš pohled na výzkum vesmíru?

Díky práci, kterou děláme, můžeme objevovat neuvěřitelné světy. Během natáčení, které probíhalo v reálných lokacích, jsem byla výcvikovým střediskem pro astronauty v kolínské pobočce ESA a v Hvězdném městečku nedaleko Moskvy a základnou Bajkonur, odkud startují rakety, naprosto fascinována. Je to úžasné prostředí spojující lidi a technologie při zdolávání největší výzvy všech dob.

Pracovala jste v Evropě, Hollywoodu a na nezávislých amerických filmech – autorských i vysokorozpočtových – někdy na kombinaci obou, například s Timem Burtonem. Neměla jste během natáčení nebo sledování PROXIMY pocit, že se v ní tyto filmové světy, s nimiž jste se dosud setkala, spojují dohromady? Nebo to byla ve vaší kariéře úplně nová zkušenost?

Především bylo velmi příjemné hrát v mateřském jazyce, aniž bych potřebovala dialogového kouče, což vám jako herci přidává na stresu a omezuje to vaši hereckou svobodu. Ať už je to film s malým či velkým rozpočtem, pokaždé je to nová a jedinečná zkušenost. Moje práce herečky zůstává nicméně stejná jak před natáčením, během příprav a na zkouškách, tak přímo na place. Tento film patří mezi mé nejintenzivnější osobní i profesní zkušenosti.