ROZHOVOR • 11. 8. 2016

Park Chan-Wook o filmu Komorná

„Román Zlodějka vyšel poprvé v roce 2002 a ihned byl zařazen mezi kandidáty na ocenění Man Booker Prize i Orange Prize. Určitě to tak měli i ostatní čtenáři, ale když jsem si román četl já, konec první části mě naprosto překvapil.“

Jak to celé začalo

Bylo to stejné jako s Oldboyem. Producent Syd Lim narazil na původní námět, ukázal mi ho a zeptal se: „Co na to říkáš?“ Určitě to tak měli i ostatní čtenáři, ale když jsem si román četl já, konec první části mě naprosto překvapil. A nejen to, úplně jsem se zamiloval do autorčina barvitého stylu zaměřeného na detail. Tento příběh jsem si vybral právě proto, že jeho dvě ústřední postavy působily tak opravdově. Jedna má temnou minulost a druhá žije v zoufalé přítomnosti, ale obě vyzařují silný smysl pro individualitu a půvab.

O výpravě ve filmu

Sídlo, v němž se děj odehrává, představuje důležitý prostor. Hae-sook Kim na začátku říká: „Ani v Japonsku nenajdete dům, který kombinuje západní a japonský styl. Odráží to obdiv pana Kouzukiho k Japonsku a Anglii.“ Proto se filmové postavy musejí zout, když vstupují do prostor v japonském stylu, a když procházejí anglickým křídlem, musejí si je zase nazout. Osobnost domu hraje důležitou roli. Pokoj Hideko je v anglickém křídle, takže spí v posteli a žije život anglické dámy. Naopak pokoj komorné hned vedle je ve stylu japonském a Sookee zde žije v „oshiire“, jakési skříni na povlečení a pokrývky.

Nejdůležitějším prostorem, pokud jde o výpravu, je knihovna. Z vnějšku je navržená v tradičním japonském stylu, a vevnitř vypadá jako knihovna ve stylu západním. Uvnitř je také část s podložkami tatami, kterou při veřejném předčítání z knih předělají na japonskou zahradu s bílými oblázky, kameny a vodou. Japonské zahrady mají znázorňovat vnější svět v miniaturní podobě – hory a řeky, jezera a lesy – to, že Kouzuki takovou zahradu přemístil dovnitř, se podobá stvoření nového světa uvnitř jeho království.

Kamera

Filmové sídlo je rozlehlé a v tomto velkém, prázdném prostoru se pohybuje jen pár postav. Navíc je v první části řada scén z pohledu Sookee a v druhé části z pohledu Hideko. Mezitím dochází k jakési „hře pohledů,“ kdy se někdo dívá na někoho jiného, nebo ho naopak ignoruje, nebo jen tušíme pohled někoho jiného. Někdy to nejlépe vyjadřovaly detailní záběry obličeje, jindy byla nejefektivnější právě pohyblivá kamera.

Původně jsem vlastně chtěl tento film točit ve formátu 3D. Obvykle se tak dělají sci-fi nebo akční filmy, ale já jsem si říkal, že by mohlo být zajímavé použít tuto technologii pro takto klidné drama. 3D technologie by zdůraznila perspektivu jednotlivých postav mnohem silněji. Nakonec nám to nevyšlo s financemi, ale myslím, že pohyb kamery tento efekt do jisté míry nahrazuje.

Humor v Komorné

Humor v tomto filmu pramení z toho, že postavy skrývají svoji pravou identitu a z toho, že předstírají. V mnoha scénách skrývají své pocity a myslí si něco jiného, než říkají. I když publikum v sále nebude propukat v hlasitý smích, myslím, že si po celý film budou moct tento druh humoru vychutnávat.

Knižní předloha

Román Zlodějka vyšel poprvé v roce 2002 a ihned byl zařazen mezi kandidáty na ocenění Man Booker Prize i Orange Prize. Příběh odehrávající se ve viktoriánské Anglii byl zfilmován v produkci BBC v roce 2005 se Sally Hawkins a Elaine Cassidy v hlavních rolích a také zdramatizován a uveden na Shakespearovském festivalu v Oregonu. Zlodějka je třetím románem slavné autorky velšského původu Sarah Waters, která získala řadu ocenění, a v roce 2009 byla zvolena členkou Královské literární společnosti.

Zpět
Park Chan-Wook o filmu Komorná
Menu Nahoru

Tento web využívá k poskytování služeb, personalizaci reklamy a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním těchto webových stránek souhlasíte s využitím souborů cookie.

Souhlasím