Úvodní díl nové trilogie Kniha prachu se vrací do fantasy světa plného tajemství, nebezpečí a přátelství. Odehrává se dvanáct let před začátkem Jeho temných esencí. Na magické představení v režii zkušeného Nicholase Hytnera tak mohou zavítat fanoušci Pullmanovy fantazie i naprostí nováčci – příběh tu totiž teprve začíná. Záznam pořízený během premiérového uvedení inscenace v londýnském divadle Bridge je opatřen českými titulky.
Návrat divadelní magie
Režisér Nicholas Hytner, bývalý šéf National Theatre a nynější ředitel divadle Bridge, je k adaptaci Pullmanovy obsáhlého románu ten pravý. Právě on totiž v Národním divadle v roce 2003 inscenoval dvoudílnou verzi trilogie Jeho temné esence s Annou Maxwell Martin a Dominicem Cooperem v hlavních rolích a na jeho průlomovou inscenaci se vzpomíná dodnes. Knihy tehdy do podoby hry přepsal Nicholas Wright, věrným divákům NT Live známý jako autor Světla v pohybu. Nyní Hytner oslovil dramatičku a spisovatelku Bryony Lavery, která své adaptátorské schopnosti prokázala například v inscenaci NT Ostrov pokladů. Stejně jako tato produkce, i La Belle Sauvage ohromuje svou velkolepou scénou a využitím všech divadelních iluzí k tomu, aby se diváci přenesli do magického prostředí, v němž se zvedá bouře i nebezpečí. Osud lidstva je opět úzce spojen s osudem Lyry, v tomto příběhu pouhého šestiměsíčního miminka, o něž se musí postarat dvě jedenáctileté děti. I na divadle všechny lidské postavy doprovázejí jejich daemoni, tedy jejich duše ve formě zvířete ztvárněného pomocí loutek.
Nové bestsellery ze známého světa
Jeho temné esence, které poprvé vyšly v letech 1995 až 2000 a byly přeloženy do čtyřiceti jazyků, se v posledních letech připomněly úspěšným seriálem HBO s Jamesem McAvoyem a Ruth Wilson, jehož závěrečná řada nyní vzniká. Novou trilogii započalo vydání La Belle Sauvage v roce 2017, druhý díl Tajné společenství následoval o dva roky později, na ten třetí stále čekáme. I nové romány se staly bestsellery oceňovanými také kritikou. „Cítil jsem, že ještě mám co vyprávět. Že když jsem si vybudoval pozici vůči organizovanému náboženství, mohl jsem se nyní zaměřit na jiné věci, které mě zajímají. Chtěl jsem vědět víc o Lyře, chtěl jsem vědět o dalších postavách, které zatím byly jen v dálce, ale já si je oblíbil,“ vysvětloval Philip Pullman časopisu Time, proč se ke svému nejslavnějšími dílu vrátil.
★★★★
„Stejně jako před skoro dvaceti lety, i nyní Hytner předvádí kouzelnický cit pro proměnu Pullmanova rychlého fantazijního vyprávění v divadelní poklad. Jeho navýsost elegantní inscenace je rozsáhlá, ale nikdy neukázněně divoká a její scénografie oslňuje, ale nepohlcuje příběh. … Postavy nepůsobí ploše a mají zajímavé intelektuální komplikace. Představení je dokonce duchaplnější než Pullmanova kniha.“
Arifa Akbar, The Guardian