Dcera pluku je opera o dvou dějstvích z roku 1840 z pera italského operního skladatele Gaetana Donizettiho. Již krátce po svém vzniku zapůsobila silně nejen na italskou hudbu, ale po celé Evropě. Není náhodou, že Chorvaté odvozují z hudby této opery svou hymnu. Je dokonce pravděpodobné, že melodie z Dcery pluku rezonovaly v českém obrozenckém hnutí. Ostatně je otázkou, zda Donizetti naopak nenapodobil typické zpěvy českých vojáků rakouské armády, jejímž byl sám příslušníkem.
Příběh o urozené dívce, již v současném nastudování vychovává vojenský pluk první světové války, se na prknech newyorského operního svatostánku objevil už několikrát. Aktuálního provedení se ujal opět režisér Laurent Pelly. „To, co z tématu vytěžil, je fantastické. Jeden originální nápad stíhal druhý, každý byl láskyplně vypiplán a s obrovskou energií sboristy i sólisty,” napsal o Pellyho práci s klasickou látkou server iDnes.cz.
V hlavních rolích tentokrát excelují mladá sopranistka Pretty Yende (postava Marie) a tenorista Javier Camarena (postava Tonia), aby předvedli na jevišti “úchvatný ohňostroj”. A ani tentokrát média nešetří slovy chvály. „Ve chvíli kdy Camarena bez velké námahy zazpívá vysoké cé, vzrušující moment strhne publikum k bouřlivým ovacím,” napsaly v recenzi The New York Times. „Sluší se dodat, že Camarena nestrhává veškerou pozornost na sebe. Sopranistka Pretty Yende se tímto představením stala zbožňovaným maskotem nejen vojenského pluku. Rozhodně jde o jednu z jejích nejlepších rolí v Met,” dodává prestižní deník.
Hvězdnou sestavu na pódiu z orchestřiště řídí dirigent Enrique Mazzola. Zajímavostí je, že mezi účinkujícími najde pozorný divák mimo jiné i herečku Kathleen Turner, ačkoliv její role hraběnky z Krakenthorpu je bez zpěvu.
Opera Dcera pluku vznikla v koprodukci Metropolitní opery, Royal Opera House v londýnském Convent Garden a Wiener Staatsoper ve Vídni.