Kubrickova absurdní komedie o konci světa Dr. Divnoláska se vrací na scénu – i do kin

I v ní hned několik dalších klíčových rolí hraje jeden herec, tentokrát nikoliv Peter Sellers, ale jiný skvělý britský komik Steve Coogan. Za adaptací stojí jeden z nejlepších politických satiriků současnosti Armando Iannucci, autor filmu Ztratili jsme Stalina a seriálů Viceprezident(ka) či Je to soda, a režisér Sean Foley, jenž v londýnských divadlech předvedl svůj cit pro komedii už např. v adaptaci knih o Jeevesi a Woosterovi nebo filmu Pět lupičů a stará dáma. Mrazivou absurdní veselohru o konci světa díky cyklu divadelních přenosů NT Live uvidí od 27. března diváci v Brně, Hradci Králové, Berouně i Praze, vždy opatřenou českými titulky.

Absurdní humor v době strachu  

„Kubrick stvořil tu nejtemnější vizi nukleární války, jakou si lze představit, a zkombinoval ji s dokonalou komedií,“ popsal slavný film Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu britský spisovatel Kazuo Ishiguro. Satira nominovaná na čtyři Oscary měla premiéru v roce 1964, ne moc dlouho poté, co se svět v říjnu 1962 ocitl během vypjaté Kubánské krize na pokraji jaderného konfliktu mezi USA a SSSR. Část kritiky i publika film, který dnes patří do zlatého fondu, nedokázala hned přijmout – smát se u představy jaderné apokalypsy jim nepřipadalo slušné.

Dnes Dr. Divnoláska už svým obsahem nešokuje, bohužel je však po výměně americké vlády znovu až příliš aktuální. „Doufejme, že tato hra všem připomene, co je v sázce. Lidi jako Trump bereme jako zábavné figurky, ovšem jejich rozhodnutí mají globální důsledky,“ upozorňuje v rozhovoru pro deník Guardian spolutvůrce první divadelní adaptace filmu Armando Iannucci. Jak dokázal nejen jeho vlastní snímek Ztratili jsme Stalina, komedie o krutých mocenských bojích v SSSR pro Stalinově smrti, Iannucci ví, jak diváky pobavit a zároveň donutit přemýšlet. „Vždycky jsem obdivoval díla jako Brazil nebo Diktátor a jejich myšlenku, že některá témata jsou tak obrovská, že na ně můžeme reagovat jen absurdním způsobem,“ dodává skotský dramatik, scenárista a režisér.

Zpěvačka a zabiják

Původní film trvá jen 95 minut a jeho dialogy by podle Iannucciho vystačily pouze na třičtvrtěhodinovou show. Oba tvůrci tak prošli i Kubrickovy scénáře, poznámky a vystřižené scény Dr. Divnolásky a poté napsali nové dialogy. Pár postav originálu změnili. Ruský prezident se na divadle změnil z opilce v zabijáka. Zmizela krásná sekretářka v bikinách, ženské pohlaví nyní zastupuje nově přidaná postava zpěvačky Very Lynn, jejíž píseň We’ll Meet Again tvoří ironickou tečku filmu.

I přes úpravy se nicméně Foley s Iannuccim soustředili hlavně na to, aby oblíbený a stále vtipný i děsivý snímek převedli funkčně na jeviště. Včetně toho, že Steve Coogan si zahraje více postav, ačkoliv dvě z nich spolu tráví čas na scéně. Nebo včetně zachování ikonické scény, v níž americký pilot v kovbojském klobouku sedí na atomové bombě.

★★★★ 

„Jde o působivou inscenaci, opepřenou senzačně ztřeštěnými hereckými výkony, z nichž ne všechny předvádí jen Steve Coogan... Ten nicméně skvěle vyvolává maniakálního ducha zesnulého Petera Sellerse v jednom z jeho nejznámějších filmů.“

Patrick Marmion, Daily Mail