PR • 7. 11. 2019
„Krásně natočený, působivě zahraný film, který sděluje fascinující věci. Boží láska je dalším důkazem toho, že 35letý Mascaro je jedním z nejodvážnějších a nejnadanějších filmařů své generace.“ To píše o filmu Boží láska magazín The Hollywood Reporter. Přečtěte si, co o svém filmu říkám sám režisér.
O Brazílii se tradičně hovoří jako o liberální a jednotné zemi, kde oslavy každoročního karnevalu vyzdvihují místní diverzitu a srdečnost. Ve skutečnosti ale během několika posledních let proběhla v zemi pod taktovkou mocných ultrakonzervativních sil a za vydatné podpory médií kulturní, společenská a politická transformace. Film se odehrává v roce 2027, kdy je většina obyvatel evangelikální, ale stát se i nadále prezentuje jako sekulární. Je to film, který si prostřednictvím nepravděpodobné alegorie pohrává s obrazem blízké budoucnosti, a to navzdory tomu, že současnost již vykazuje čím dál silnější známky této reality.
Místo abych vyprávěl příběh člověka, který proti tomuto konzervativnímu posunu bojuje – což by pro mě možná byl mnohem snadnější postup –, jsem se naschvál rozhodl udělat přesný opak a vyprávím o ženě, kterou zcela pohltila touha velmi radikálním a osobním způsobem prosazovat tuto konzervativní náboženskou agendu. Baví mě vytvářet postavy, které mají jiné hodnoty než já, protože jsem přesvědčený, že v odlišnostech, jež nás rozdělují, můžeme najít skuliny, díky nimž se na sebe můžeme napojit. Chtěl jsem natočit lidský film, který by mě přiblížil k postavě, s níž primárně nesouhlasím. Pokud je společenský rozkol výsledkem nenávisti a neporozumění, je kino místem, které nám umožňuje snít o nepravděpodobných setkáních.
Boží láska je univerzálním příběhem o pulzující touze jedné ženy, pro niž je víra a hledání božích znamení základním smyslem života. Nakonec se jí dostane znamení mnohem většího, než si vůbec uměla představit, což ji může přivést ke zpochybnění všech jejích dosavadních přesvědčení, nebo ji k Bohu přiblíží ještě více.
Boží láska není jen o Brazílii, je vyjádřením ke konzervativní, fanatické a nacionalistické agendě, která se šíří celým světem. Zároveň je filmem o tom, jak se k ní staví ti, co se s ní neztotožňují.
Gabriel Mascaro je brazilským filmovým režisérem, scenáristou a umělcem, který žije a pracuje v Recife na severovýchodě Brazílie. Původně se proslavil dokumentárními filmy. Jeho prvním hraným snímkem je Srpnový vítr, který byl poprvé uveden v mezinárodní soutěži na filmovém festivalu v Locarnu v roce 2014, kde získal zvláštní uznání. V roce 2015 měl premiéru jeho druhý hraný film Neonový býk, který vyhrál Zvláštní cenu poroty v sekci Orizzonti benátského filmového festivalu, byl pozitivně přijat kritiky a později získal ještě další ocenění včetně dvou cen Fénixe (za nejlepší scénář a kameru) a reprezentoval Brazílii při udělování cen Goya v roce 2016. Boží láska je jeho třetím celovečerním hraným filmem.