Po operním zpracování života Alberta Einsteina Einsteinovi na pobřeží a Mahátmy Gándhího v díle Sataygraha – síla pravdy přišel Achnaton, inspirovaný osudem mladičkého faraona, který revolučním způsobem přepsal dějiny Egypta. K životopisům historických osobností se legendární skladatel a praotec minimalismu Glass vrátil ještě několikrát, například v operách Galileo Galilei a Kepler, či komorním díle inspirovaném životem vynálezce fotografie Eadweardem Muybridgem.
Inscenace Phelima McDermotta obsadila do hlavní role faraona Achnatona Anthonyho Rotha Costanza, kontratenora, který stejnou roli ztvárnil už v Anglické národní opeře. „Inscenaci jsme vytvořili před Brexitem i Trumpem a otázky, které jsme si tehdy kladli, nyní získaly nový význam,“ popisuje sedmatřicetiletý americký pěvec. „Byl Achnaton vizionářem, nebo jen zbožštěným vůdcem kultu opilý vlastní mocí? Sjednotil svou zemi, nebo ji rozdělil? Vnímám ho jako osobnost, která se snažila změnit svět k lepšímu, na jevišti ale nechávám tuhle otázku otevřenou,“ uvažuje. A jakkoliv je egyptský faraon středem, kolem něhož se točí nejen život jeho poddaných, ale i opera sama, není na jevišti sám. V barvité vizi, která spojuje starověké prvky s modernou, jej doprovodí Zachary James jako Amenhotep III. či mezzosopranistka J‘Nai Bridges jako Nefertiti, faraonova manželka.
Nedílnou součástí představení, která se inspirovala starověkými vyobrazeními, je žonglérské umění. „Působí, že je Glassova hudba viditelná,“ popisuje představitel hlavní role. Ve srovnání s předchozími částmi Glassovy „portrétní trilogie“ využívá Achnaton nejkonvenčnější operní orchestraci. Orchestr Metropolitní opery bude řídit dirigentka Karen Kamensek, pro níž bude Achnaton debutem v Metropolitní opeře.
Přímé přenosy z Metropolitní opery budou pokračovat v lednu. Na programu bude temná opera Vojcek Albana Berga, velký návrat díla bratří Gershwinů Porgy a Bess na prkna Metropolitní či nová inscenace Bludného Holanďana Richarda Wagnera, v níž hlavní roli ztvární sir Bryn Terfel.