Vikingové z Britského muzea

Velká Británie, 2014 • 90 min • přístupný od 12 let • DCP • premiéra: 1. října 2014

Výstava, pořádaná v britské metropoli ve dnech 6. března – 22. června 2014, vznikla ve spolupráci Britského muzea, dánského Národního muzea a Muzea pravěku a starověku pod hlavičkou Berlínských státních muzeí.

Samotná výstava Vikingové: život a legenda i její filmová prohlídka se soustřeďují na historické období od konce 8. století do začátku 11. století, které bývá nazýváno věkem Vikingů. V této době Vikingové radikálně expandovali z domovské Skandinávie a vytvořili tak síť kulturních vazeb, které spojovaly Kaspické moře se Severoatlantickým oceánem a Severní polární kruh se Středozemím. Mezi zásadní aspekty vikinské identity patřila válka a bojovnost a první kontakt s cizími národy často provázelo násilí a agrese. Mezi exponáty výstavy se objeví například nedávno odkryté kostry popravených Vikingů z masového hrobu, který byl objeven v anglickém hrabství Dorset, dále brnění a zbraně. Ale nebudou chybět ani šperky, sochy a kovové předměty, s nimiž drancovali, ale i obchodovali téměř po celé zeměkouli.

Zlatým hřebem výstavy i její filmové prohlídky je Roskilde 6 – nejdelší vikinská loď, která byla odkryta v jednom dánském přístavu. O samotném objevu, vykopávkách a zakonzervování pozůstatků žeber lodi pohovoří konzervátorka dánského Národního muzea Kristiane Straetkvern. Známý jachtař Robin Knox-Johnston zas bude vzpomínat na svou cestu přes Atlantický oceán, při níž používal vikinské navigační techniky. Tesaři a truhláři z Národního námořního muzea v průběhu natáčení postaví trup vikinské lodi, aby divákům ukázali, v čem byla tato plavidla tak jedinečná. Základními požadavky při jejich konstrukci byla rychlost, odolnost a nádherný tvar, který v ostatních budil hrůzu. Replika vikinské lodi bude umístěna před budovu muzea, a když se pomalu začne stmívat, zahájí se přípravy k vikinskému pohřbu. Ten vyvrcholí dramatickým spálením lodi na hranici, kterou obstoupí rituální procesí vikinských válečníků a zažehne ji hořícími loučemi.

Vystavené zbraně a uloupené poklady dokládají, že vikinskou identitu tvořilo v první řadě válčení a boj. Nedávno objevené kostry popravených Vikingů v masovém hrobě poblíž Weymouthu v hrabství Dorset divákům zprostředkují přímý kontakt se „skutečnými“ Vikingy. Jsou ovšem také dokladem toho, co se mohlo stát, když tito válečníci na britské půdě prohráli.

Překrásné zlaté a stříbrné šperky, které jsou na výstavě k vidění, dokazují, jak okázale dávali vikingští mužové a ženy najevo své společenské postavení. Patří mezi ně i předměty ze stříbrného pokladu nalezeného u ruské vesnice Gnězdovo, které v Británii dosud nebyly vystaveny a které dokládají, jak skandinávské, slovanské a blízkovýchodní kulturní vlivy již v době Vikingů přispěly k formování počátků ruského státu. Na výstavě bude vůbec poprvé k vidění i vůbec největší a nejvýznamnější poklad z Yorkské nížiny, který byl objeven v roce 2007 poblíž městečka Harrowgate amatérskými hledači kovů. Poklad čítá mince, náramky a množství neraženého mincovního kovu a stříbrných úlomků. Je dost možné, že se jedná o poklad uloupený Vikingy při jednom z nájezdů. Obsahuje předměty pocházející z tak dalekých zemí, jako je Afghánistán na východě a Irsko na západě, dále z Ruska, Skandinávie a kontinentální Evropy.

Přenos uvede ředitel Britského muzea Neil MacGregor a výstavou budou provázet známí historici Michael Wood a Bettany Hughes spolu s kurátorem výstavy Garethem Williamsem a mnoha experty na vikinská plavidla, zbraně, pohřební a náboženské rituály, jazyk Vikingů a jejich odkaz budoucím generacím lidstva.