ARCHIV
Majitele prodejny s nábytkem Ivanu a Václava Strnadovy sleduje režisérka Helena Třeštíková v rámci projektu Manželské etudy už od roku 1980. Její nový celovečerní dokumentární film o Strnadových na televizní filmy tohoto cyklu navazuje, především ale ukazuje další překvapivé zvraty, které život manželů a jejich dětí přinesl.
Česká republika, 2017 • 102 min • režie: Helena Třeštíková • česká verze • přístupný • DCP 1:1,85 • premiéra: 19. ledna 2017 • konec monopolu: 31. prosince 2019
Během 35 let společného soužití jednoho páru se odehraje mnohé: od chvil absolutního porozumění až po dramatické propady. Po většinu času však partneři řeší všem dobře známé běžné starosti a radosti spojené s výchovou dětí, chodem domácnosti nebo třeba podnikáním. A přesně takový život žijí i majitelé prodejny s nábytkem Ivana a Václav Strnadovi, které režisérka Helena Třeštíková v rámci projektu Manželské etudy sleduje se svou kamerou už od roku 1980. Její nový celovečerní dokumentární film o Strnadových na televizní filmy tohoto cyklu navazuje, především ale ukazuje další překvapivé zvraty, které život manželů a jejich dětí přinesl.
„Nedávno jsem seděl v kavárně a poslouchal rozhovor dvou slečen. Jedna si stěžovala druhé, že její přítel se po 10letém vztahu stále necítí být připraven se k ní přistěhovat. Brzy na to mi vyprávěl kamarád, že v předvečer sestěhování se se svou přítelkyní raději koupil druhou postel a nechal si ještě svůj byt. Úroveň současných váhání a vztahových nejistot (aby bylo jasno, nebyl jsem jiný) je při srovnání s protagonisty filmu Strnadovi a jejich ráznými řezy životem místy šokující. Proto je tento film mimořádnou inspirací pro všechny, kteří by chtěli milovat, ale bojí se zranění. Film Strnadovi je manuálem, jak neprováhat život, ale žít, i když to někdy nepasuje. Za mě dokument roku.“
Jiří Šebesta, Aerofilms
Narozena 22. června 1949 v Praze. Vystudovala FAMU, obor režie dokumentárního filmu. Od roku 1974 natočila více než padesát dokumentárních filmů nejrůznějších metráží většinou s tematikou mezilidských vztahů a různých sociálních problémů. Postupem času se specializovala na metodu tzv. „sběrného natáčení“ - sledování lidských osudů v delším časovém úseku. Výsledkem byl šestidílný cyklus pro televizi Manželské etudy (1987) a dva celovečerní dokumentární filmy Z lásky (1987) a Hledání cest (1988). V roce 1991 Třeštíková založila spolu s kolegy filmaři a sociology „Nadaci Film a sociologie“. V letech 1994-96 natočila několik portrétů zajímavých osobností pro cyklus Gen, Genus a VIP (Tomáš Halík, Olbram Zoubek, Lída Rakušanová, Jiřina Šiklová, Karel Čáslavský, Jiří Rückl).
V roce 1994 Třeštíková založila spolu se svým manželem publicistou Michaelem Třeštíkem „Nadaci Člověk a čas“, která se specializuje na časosběrné projekty a na filmy, které reflektují čas, jeho plynutí a změny, které přináší (Sladké století, Lidé, mám vás rád!, Carmen story, Určitý způsob štěstí, Hitler, Stalin a já). V roce 2001 dokončila první část volného cyklu časosběrných filmů Ženy na přelomu tisíciletí (portréty Dagmar Peckové, Báry Basikové, mladé narkomanky Katky a romské intelektuálky Jarmily Balážové a dalších). Věnuje se také problematice drogové závislosti (Ženy a drogy, drogy a ženy, V pasti a stále v pasti). V lednu roku 2007 se stala na krátkou dobu ministryní kultury vlády České republiky.
V posledních letech spolupracuje s producentskou společností Negativ, která uvedla do českých kin postupně celou trilogii časosběrných snímků Marcela (2006), René (2008) a Katka (2009). Jednotlivé filmy získaly celou řadu cen v čele s Evropskou filmovou cenou (pro film René v roce 2008), cenou Český lev pro film Katka a řadou dalších ocenění z předních světových festivalů.
Objemnější soubory, včetně fotografií v tiskové kvalitě, promo materiály, plakáty atd., najdete na našem úložišti aero.capsa.cz. Na vyžádání vám k němu rádi zašleme přístupové údaje.
