V KINECH

Slepá

Po náhlé ztrátě zraku objevuje Ingrid zákoutí vlastní představivosti. Láska, touha i obavy se v nich zhmotňují s intenzitou, která si v ničem nezadá s vnějším světem. Kde je hranice mezi fantazií a realitou?

Přehrát trailer

PREMIÉRA

4. 6. 2015

V kinech

Nehraje se

Zobrazit program

Slepá • Norsko • 2014 • 96 min.

Režie: Eskil Vogt

norská verze • české titulky • přístupný od 18 let

Digital Cinema Package • 2,39 : 1 • Dolby Surround

Premiéra: 4. června 2015 • Konec monopolu: 3. března 2022

Po náhlé ztrátě zraku objevuje Ingrid zákoutí vlastní představivosti. Láska, touha i obavy se v nich zhmotňují s intenzitou, která si v ničem nezadá s vnějším světem. Kde je hranice mezi fantazií a realitou? Dráždivá sonda do vnitřního světa slepé ženy překvapuje bohatou vizualitou, otevřeným přístupem k sexu i absurdním humorem. Režisérovi Eskilu Vogtovi vynesla Slepá uznání na festivalech v Sundance a Berlíně; do českých kin snímek vyslali filmoví nadšenci, kteří svým hlasováním rozhodli o jeho vítězství v prvním ročníku projektu Scope50.

Film Slepá jsme do kin nevybrali my v Aerofilms, ale padesátka filmových nadšenců, kteří se zúčastnili projektu Scope50. Proč? Slepá je velmi originálně podané drama, skvěle manipulující s divákem i samotným vyprávěním. (Zdeněk Blaha) Tento snímek mi připomněl, jak může být krásné, když vám film ve svém určitém momentu ,otevře oči‘ a pak teprve pochopíte, na co se vlastně díváte. (Martin Dvořák) Scénář na jedničku, originálně a vtipně natočené. Nemám co dodat. (Tomáš Marvan) Skvělé. Dokonalá kombinace neprobádaného tématu se scenáristickou hravostí a režijním talentem. Překvapivě nepatetické. Nesmírně vtipné. (Petr Semecký) Slepá mě nadchla svou hravou narací, která docela dlouho zatajuje, že ne vše, co vidíme, je ,skutečné‘. (Tomáš Zetek)

O PROJEKTU SCOPE50
Projekt Scope50 dává padesátce filmových nadšenců šanci rozhodnout, který evropský film vstoupí do české kinodistribuce. Účastníci komunity Scope50 mají exkluzivní možnost zhlédnout desítku předvybraných současných evropských filmů, které ještě nemají domácího distributora. Smyslem inovativního projektu je přehodnotit zažitý model, kdy je nabídka filmů v kinech určována „shora,“ rozhodnutími distributorů o jednotlivých nákupech. Chceme do procesu vtáhnout diváky a dát jim šanci rozhodnout, který snímek chtějí v kinech vidět, vysvětluje Ivo Andrle z distribuční společnosti Aerofilms, která je jedním z šesti iniciátorů Scope50. Projekt se stal nejlépe hodnoceným evropským projektem v rámci nové výzvy programu EU MEDIA s názvem ‚Rozvoj publika‘. Paralelně probíhal v režii tamních zkušených distributorů také ve Velké Británii, Rakousku, Polsku a Maďarsku, na každém území ovšem diváci mohli vybrat jiný film. Často se nám stává, že s nákupem některých skvělých filmů váháme, neboť nemáme příliš víry v jejich komerční potenciál. Projekt Scope50 nám díky přímé interakci s publikem pomáhá vybrat k uvedení v kinech ten správný titul, dodává Andrle. Vybráním vítězného filmu komunikace s komunitou Scope50 nekončí – členové budou zapojeni také do samotné distribuce a budou se podílet na marketingových rozhodnutích počínaje českým plakátem a konče strukturou samotné kampaně.

 

Biografie tvůrců a protagonistů

ESKIL VOGT režisér

Eskil Vogt (1974, Oslo) vystudoval režii na prestižní filmové škole La Fémis v Paříži. Jeho začátky jsou spjaty s krátkými hranými filmy, za něž dostal různá ocenění. Snímek Une étriente (Objetí, 2003) byl např. nominován na Evropskou filmovou cenu a film Les étrangers (Cizinci, 2004) vyhrál Grand Prix poroty na festivalu Premier Plans v Angers. Následně se uvedl také jako talentovaný scenárista, zejména svou spoluprací s režisérem Joachimem Trierem, přičemž nejvýraznějšími výsledky jejich společného úsilí jsou dvě díla, Reprise (Repríza, soutěž MFF KV 2006) a Oslo, 31. august (Oslo, 31. srpna, 2001). Kromě svého úspěšného režijního debutu Slepá se jako originální režisér představil jednou epizodou čtrnáctidílného TV seriálu Uti vår hage (Na naší louce, 2003 a 2008), který byl na domácí půdě oceňován nejen za svůj černý humor, ale především za Vogtův všestranně inovativní tvůrčí přístup.

ELEN DORRIT PETERSEN Ingrid

Ellen zahájila filmovou kariéru v roce 2008, kdy debutovala hned dvěma celovečerními filmy: ztvárnila hlavní role v Rozbouřených vodách (DeUsynlige) Erika Poppeho a Iskyss (Ledový polibek) Knuta Erika Jensena. Za hlavní ženskou roli v Ledovém polibku získala cenu Amanda (norský ekvivalent Oscara). Od roku 2008 si zahrála v několika filmech, mimo jiné v Králi z ostrova Bastøy (Kongen av Bastøy) Mariuse Holsta z roku 2010 či Hoře (Fjellet) Oleho Giævera z roku 2011. Ellen vystudovala norskou Národní akademii dramatického umění a v současné době je členkou stálého souboru Norského divadla.

HENRIK RAFALSEN Morten

Za hlavní roli ve filmu Martina Lunda Henrik (Mer eller mindre mann) z roku 2012 si na filmovém festivalu v Karlových Varech odnesl cenu za Nejlepší mužský herecký výkon. Známý je také svými rolemi ve filmech Happy, Happy (Sykt lykkelig; Cena poroty za nejlepší zahraniční film – Sundance 2011) a Limbo (Limbo, 2010). Henrik vystudoval Divadelní akademii ve Stockholmu a objevil se v několika švédských filmech. Pracuje s řadou uznávaných dramatiků, jako je například Lars Norén, a vystupuje v představeních švédského Riksteatern a také divadla Stadsteatern ve Stockholmu.

Ke stažení

Nenašli jste, co hledáte?

Objemnější soubory, včetně fotografií v tiskové kvalitě, promo materiály, plakáty atd., najdete na našem úložišti aero.capsa.cz. Na vyžádání vám k němu rádi zašleme přístupové údaje.

Podpořeno programem EU Kreativní Evropa

Zpět
Slepá
Menu Nahoru

Tento web využívá k poskytování služeb, personalizaci reklamy a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním těchto webových stránek souhlasíte s využitím souborů cookie.

Souhlasím