Polski film

Je absolventem Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a katedry dokumentární tvorby na pražské FAMU. Od svých dvaadvaceti let, v době od roku 1991 do roku 1998, realizoval jako scenárista a režisér řadu profesionálních, ale zpočátku také neprofesionálních audiovizuálních projektů. Mezi nejvýraznější akce patří realizace v pražském Divadle Archa, především multimediální představení Balkóny (1994) a Sedm splněných snů (1996 – 1997). Ještě za studií na FAMU pracoval na hraném filmovém dokumentu Vynález Krásy (1994) či fabulované filmové koláži Akce člověk (1996). Následoval krátkometrážní hraný film Zprávy z domova (1999), dvě série zábavného televizního cyklu Kinetická encyklopedie všehomíra (1999 a 2000) a dokument Praha mizerná – Bílá hora a Ruzyně (2000). Natočil také dokumentární Film o filmu Rok ďábla (2002). V současnosti se zabývá především tvorbou celovečerních filmů. Úspěch zaznamenal už jeho režijní debut Mistři (2004). Film, na jehož scénáři spolupracoval s Benjaminem Tučkem a Robertem Geislerem, získal tři České lvy a množství jiných cen. Také další film ze společné dílny Najbrt – Geisler – Tuček Protektor (2009) má na svém kontě úspěchy. Získal například výroční cenu českých filmových kritiků Kristián za nejlepší hraný film, šest Českých lvů včetně kategorie „nejlepší film“ a ceny kritiků, hlavní ceny na festivalech v Denveru, Syrakusách, Krakowě a Pécsi. Zúčastnil se soutěžních i nesoutěžních projekcí na cca 50 dalších festivalech a to včetně akcí světové třídy jako je Londýnský filmový festival či Mezinárodní filmový festival v Palm Springs. Protektor se rovněž dostal do distribuce v USA a několika dalších zemích. V období 2010 - 2011 se Marek Najbrt kromě práce na Polském filmu scenáristicky i režijně (17 dílů) podílel na úspěšném pětačtyřicetidílném seriálu z produkce HBO Terapie (2011), jehož druhá řada se začala natáčet letos.

Po maturitě studoval Fakultu sociálních věd, obor žurnalistická fotografie. Na pražské FAMU vystudoval obor scenáristika a dramaturgie, absolvoval v roce 2000. Jako asistent režie se podílel na Gedeonově filmu Návrat idiota (1999). V roce 2002 natočil podle vlastního scénáře svůj celovečerní hraný debut Děvčátko. Surrealisticky laděné leporelo, odehrávající se na pražském sídlišti, bylo oceněno Českým lvem (za herecký výkon Jany Hubinské) i na zahraničních festivalech. K Tučkově dokumentární tvorbě patří filmy Báječný muž na létajícím stroji (1997), Komedie (2001), United Islands of Prague (2009), Tantra (2011). Nakladatelství Labyrint vydalo jeho sbírku povídek Velmi krátké vlny (2009). Hraje v discoreové skupině The Ritchie Success (CD Chloroform, 2009). S Markem Najbrtem a Robertem Geislerem spolupracoval na scénáři televizního cyklu Kinetická encyklopedie všehomíra (1999 - 2001). Jako spoluscenárista se podílel na Najbrtově celovečerní prvotině Mistři (2004) a filmu Protektor (2009), oceněného šesti Českými lvy (včetně sošek za nejlepší film a scénář) i trofejemi z několika zahraničních festivalů. S Markem Najbrtem a Robertem Geislerem je spoluautorem scénáře filmu Polski film (2012) Je také spoluautorem scénáře prvního seriálu z produkce HBO Terapie.

Je absolventem Střední průmyslové školy grafické. Od roku 1991 se podílí spolu s Markem Najbrtem a posléze i s Benjaminem Tučkem na divadelních a filmových projektech jako scenárista a příležitostný herec. Pracoval také jako art director časopisu Týdeník Televize a výtvarník pražského Divadla Na zábradlí. Společně s dalšími autory zpracoval scénář k multimediálnímu literárnímu pásmu v pražské Viole nazvanému Večer Kniha Večer (1992) či k multimediální divadelní hře Výstřel, barva na mechu (1994), která se provozovala v pražském Divadle Rubín. S P. Klusákem a M. Najbrtem pokračoval i na dalších experimentech Balkóny (1994), Druhý výstřel (1995) a na Festivalu FAMU 95. Hned dalšího roku se všichni tři zhostili scénářů multimediálních experimentů Akce člověk a Sedm splněných snů v Divadle Archa. V roce 1997 se vrátil ke spolupráci s D. Cíglerem, P. Klusákem a M. Najbrtem v humorném rozhlasovém pořadu Hausbót Bajkonur aneb Hodina pravdy. V roce 1999 začíná spolupráce s Najbrtem a Tučkem v mnohadílné mystifikaci pro Českou televizi Kinetická encyklopedie všehomíra. Od té doby nerozlučná trojice tvůrců – kamarádů, kterým někteří novináři říkají The Dietls, vytvořila i dotáčky pro inscenaci brněnského HaDivadla Faust je mrtev a také realizovala sérii akcí a projekcí v pražském klubu Dobeška s názvem Biovideo. Nejpodstatnější spolupráci vyvinula trojice tvůrců na úspěšném celovečerním hraném filmu Mistři (2004, Geisler je také autorem plakátu a výtvarné podoby DVD) a Protektor (2009) oceněného šesti Českými lvy (včetně sošek za nejlepší film a scénář). Je také spoluautorem scénáře seriálu z produkce HBO Terapie, jehož druhá řada se letos natáčí. Jako příležitostný herec se uplatnil ve zmiňované Kinetické encyklopedii všehomíra, mihl se ve filmu Benjamina Tučka Děvčátko (2002), v pohádce Romana Vávry Čert ví proč (2003), seriálu Letiště (2007), Protektoru či Poutech (2009). Samostatně napsal několik divadelních textů jako např. Za úplňku (2006), Vymítač (2006), Narozeniny (2007) a Propadlo (2008) a je také autorem Deníku komparzisty, který je fiktivním popisem natáčení filmu Protektor.