Grbavica
Synopse

Esma je svobodná matka, která žije se svou dvanáctiletou dcerou Sarou v sarajevské Grbavici. Obě hlavní hrdinky i jejich okolí se stále vzpamatovávají z válek, které v Jugoslávii proběhly v devadesátých letech dvacátého století.

Od státu dostává Esma mizivou podporu, a proto si začne vydělávat jako servírka v nočním klubu. Práce přes noc ji však vyčerpává, navíc kvůli ní tráví méně času se svou dcerou.

Esmu stále pronásledují kruté události uplynulé války, a proto chodí na terapii do místního „Ženského centra“. Velikou oporou je Esmě její nejlepší přítelkyně Sabina a postupem času také Pelda, empatický kolega z nočního klubu.

Divokou nezbedu Saru pomalu přestává zajímat fotbal a stále více času tráví se spolužákem Samirem. Mezi oběma citlivými mladými lidmi se vytvoří silné pouto, protože ve válce přišli o otce. Samira ale překvapí, když zjistí, že Sara nezná podrobnosti otcovy ušlechtilé smrti.

Další problém týkající se Sařina otce nastává ve chvíli, kdy po ní ve škole vyžadují doklad o tom, že zemřel jako šahíd – mučedník, aby nemusela platit plnou cenu za blížící se školní výlet. Esma tvrdí, že ji takový doklad nemůže nikdo vystavit, protože se nenašlo nebožtíkovo tělo. Zoufale se přitom snaží sehnat peníze, aby mohla Saře výlet zaplatit.

Sara je z celé situace zmatená a, když se jí několik spolužáků posmívá, že není uvedena v seznamu dětí mučeníků, strašně se rozzuří. Ve chvíli, kdy zjistí, že její matka za výlet zaplatila plnou cenu, začne se tvrdě dožadovat pravdy. Esma se psychicky zhroutí a bez obalu své dceři popíše, jak byla znásilněna v zajateckém táboře. Sara je plodem tohoto surového činu. Vyjevení pravdy je pro obě strany kruté a bolestivé. Pro Esmu však znamená první významný krok k překonání hlubokého válečného traumatu a Saře otevírá možnost obnovení vztahu s matkou na nových základech.

Prohlášení režisérky

Každodenní život mě fascinuje, ale ve srovnání s válkou se mi zdá obyčejný, nedramatický, dokonce banální. Stačí však odstranit vrchní slupku, a na světlo pronikne obrovská síla lidských pocitů – minulost, přítomnost i budoucnost.

GRBAVICA je v prvé řadě příběh o LÁSCE. O lásce, která není čistá, protože ji zakalila nenávist, odpor, trauma a zoufalství. Je to také příběh o OBĚTECH, které nespáchaly žádný zločin, ale ve vztahu k příštím generacím nejsou úplně nevinné. V neposlední řadě je GRBAVICA příběh o PRAVDĚ – kosmické síle, bez které si nelze představit vývoj a bez které společnost v Bosně a Hercegovině nikdy nedosáhne zralosti.

Fotogalerie filmu >

„Každodenní život mě fascinuje, ale ve srovnání s válkou se mi zdá obyčejný, nedramatický, dokonce banální. Stačí však odstranit vrchní slupku, a na světlo pronikne obrovská síla lidských pocitů – minulost, přítomnost i budoucnost.“

Režisérka Jasmila Zbanic