B-h je mi
strachem
Synopse

B-h je mi strachem je nebývalý celovečerní dokument, který rozbíjí ustálené domněnky o víře, sexualitě a náboženském fundamentalismu. Je postaven na důvěrném osobním vyprávění homosexuálních židů a židovek, chasidských i ortodoxních, kteří se svěřují se svými životními příběhy. Dokument zachycuje portréty lidí, kteří řeší stejné dilema – jak najít soulad mezi svou silnou láskou k judaismu a Bohu a drastickým zákazem homosexuality obsaženým v Bibli. Film se odvíjí a my se setkáváme s řadou složitých osobností – někteří už se “přiznali”, jiní ne – počínaje prvním rabim na světě, který otevřeně přiznal svou homosexualitu, přes skryté chasidské lesby a gaye, až po jedince odvržené jejich zbožnými rodinami nebo ortodoxním lesbickým párem.

Mnoho z nich bylo zavrženo vlastními rodinami či přáteli. Jejich rány jsou ještě čerstvé, oni si však přesto houževnatě a s humorem razí cestu a vedou pomyslnou debatu s tisíciletou tradicí. Všichni nakonec nutně dochází k otázce, jak je pro ně možné žít svůj život v pravdě a víře. Film B-h je mi strachem byl natočen malým štábem živě v Brooklynu, Jeruzalémě, Los Angeles, Londýně, Miami a San Franciscu. Jde o mezinárodní projekt globálního dosahu, který otřásá smyslem náboženské identity a tradice v moderním světě.

Poprvé v historii se v ortodoxních kruzích začalo na toto téma živě diskutovat, a proto je film jak svědkem tak katalyzátorem tohoto historického momentu. Najevo vychází láskyplné a nebojácné vyznání víry, touhy po přežití a všelidského úsilí někam patřit.

„A když by se scházel s pohlavím mužským jako se ženou, ohavnosti učinili oba dva. Smrtí umrou, krev jejich bude na ně."

Leviticus 10:13

„Zakázáno je, aby se ženy jedna o druhou třely v póze sexuálního styku. Soudu přísluší takový přestupek přikázat ztrestat.“

The Shulchan Aruch, sbírka židovských zákonů ze 16. století Even HaEzer 20:2

Proč právě toto téma?

Na konci devadesátých let získal svět ortodoxních homosexuálů reálné rozměry. V ortodoxních kruzích se homosexualita se poprvé stává námětem živé veřejné diskuse a během pouhých pěti let se vytvořila velmi živoucí gay ortodoxní komunita, která z izolované skupiny přerostla v organizaci.

Byly založeny organizace jako Gay and Lesbian Yeshiva/Day School Alumni Association, Orthodykes a The Tzvi Aryeh AIDS Foundation v New Yorku; došlo k obrodě spolku The Orthodykes a ortodoxní gay organizace HOD v Izraeli; a v Jeruzalémě bylo založeno první gay komunitní centrum The Jerusalem Open House. Rabi Steve Greenberg, první ortodoxní rabi otevřeně přiznávající svou homosexualitu, nyní dokončuje knihu nazvanou Of Wrestling with God and Men (O zápase s Bohem a Lidmi), která se pouští do křížku s Biblí, židovskou tradicí a homosexualitou.

Ačkoliv byla veřejnost ve Spojených státech i jiných zemích svědkem neuvěřitelného pokroku v oblasti občanských práv gayů a lesbiček, ortodoxní a chasidské komunity se nadále staví proti homosexualitě, která je ještě stále nahlížena pouze jako hřích a nemoc. Ortodoxní gayové a lesby při svém “přiznání” čelí následkům, které v horších případech znamenají, že se jich zřekne rodina, jsou vyloučeni z ješiv a synagog, jsou nuceni absolvovat psychologickou léčbu za účelem navrácení se k heterosexualitě, vstupují do smluvených manželství a následně žijí dvojím životem.

Rabínské soudy separují homosexuální děti od jejich rodičů. Tyto děti pak nemají přístup k sexuální výchově ani informacím o prevenci HIV. Nemocným AIDS není poskytnuta pomoc a nesmí být ani pohřbeni, jsou odsuzováni ze strany rabínů a náboženských médií. Na ty, kteří se s tím nedokážou vyrovnat, často čeká alkoholismus, sebevražda a sebedestruktivní sexuální praktiky.

Veřejnost v souvislosti s tímto problémem většinou mlčí, i přesto je však známo několik případů veřejného odsouzení homosexuality ze strany ortodoxní komunity. Názory na to, co přesně se v Tóře a Talmudu odsuzuje, se různí – homosexuální vztahy nebo svatební obřady? Specifické sexuální praktiky jako například miškav zachar (anální sex) nebo lesbická láska jako taková?

V nedávné době zástupci ortodoxního světa protestovali proti přívržencům gay/lesbické synagogy pochodujícím v průvodu Salute to Israel Parade (Pocta gay parade v Izraeli), který se konal v New Yorku. Ohrazovali se také proti tomu, aby se ve sbírkách newyorských The U.S. Holocaus Museum a New York’s Museum of Jewish Heritage zachovávaly zmínky o homosexuálech, kteří zemřeli v koncentračních táborech. Ortodoxní politici a rabíni vehementně vystoupili proti zákonům o právech homosexuálů a jejich registrovaném partnerství ( The New York Gay and Lesbian Civil Rights Bill z roku 1986 a New York's Domestic Partnership Bill z roku 1998). K projednávání přijely autobusy plné ortodoxních a chasidských židů, aby se protesty podpořili. V Izraeli ortodoxní strany posílily svůj vliv v Knesset a zcela nepokrytě a hlasitě rozdmýchávají odpor vůči tématům jako registrované partnerství homosexuálů nebo podpora národního plánu zdravotnictví na dotaci léků proti AIDS. V kabalistické ješivě Sefardik v Jeruzalémě uspořádali obřad za nápravu homosexuálů, cizoložníků a masturbujících, kde se všichni modlili, třeli si o paže kostky ledu a duli do rohů.

Zároveň se čím dál tím více ortodoxních rabínů setkává s členy kongregace a studentů ješiv, kteří přiznávají svou homosexualitu, a s ortodoxními rodinami, jejichž neoblomné názory na homosexualitu jsou najednou konfrontovány s životem jejich milovaných. Všichni řeší existenciální otázku, jak žít v pravdě, v Bohu a v souladu s učením Tór a přitom nezatracovat ty, kteří chtějí patřit k národu Izraele – avšak jsou to gayové či lesby. Homosexulita představuje pomyslnou čáru, kterou ortodoxní čelní představitelé ani ostatní lidé nepřekročí. Doufejme však, že tento film bude inspirací pro první záchvěvy změn.

Fotogalerie filmu >

„Rabínské soudy separují homosexuální děti od jejich rodičů. Tyto děti pak nemají přístup k sexuální výchově ani informacím o prevenci HIV. Nemocným AIDS není poskytnuta pomoc a nesmí být ani pohřbeni, jsou odsuzováni ze strany rabínů a náboženských médií. Na ty, kteří se s tím nedokážou vyrovnat, často čeká alkoholismus, sebevražda a sebedestruktivní sexuální praktiky.“