Duše Paula Giamattiho
Herci a Tvůrci

SOPHIE BARTHES (scénáristka, režisérka) 
Sophie Barches se narodila ve Francii a vyrůstala na středním Východě a v jižní Americe. Po absolvování Columbia University spolurežírovala se svým životním partnerem a kameramanem Andrijem Parekhem krátký film Snowblink a režírovala dokument pro Unicef o vzdělávacích programech pro jemenské ženy. Její krátký film Happiness se promítal v roce 2007 na festivalu v Sundance a pak na více než sedmdesáti jiných filmových festivalech. Jak Happiness, tak Duše Paula Giamattiho získaly granty NYSC Individual Artists a vyhrály cenu Showtime Tony Cox Award za nejlepší scénář na filmovém festivalu v Nantucketu. Časopis Filmmaker Magazine označil Barthesovou za jednu z „25 nových tváří nezávislého filmu“. 
 
 
ANDRIJ PAREKH (producent, kameraman) 
Andrij Parekh je napůl ukrajinského a napůl indického původu, studoval kameru na pražské FAMU a na Tisch School of Arts, která spadá pod New York University, a tam získal roku 2003 titul M.F.A. Roku 1998 byl nominován na Eastmanovu cenu za vynikající kameramanské schopnosti, své řemeslo si poprvé vyzkoušel roku 2000 na filmu Temná zákoutí (The Yards) vedle kameramana Harrise Savidese (Gerry, Hra) a v letech 2001 a 2003 se stal držitelem ceny ASC Heritage Award za nejlepší kameru. Parekh zatím natočil celkem 11 snímků, mimo jiné Sny ryb (Sonhos de Deixe) režiséra Kirila Michanovského, Half Nelson či Sugar (režie Ryan Fleck a Anna Boden) a Noise (režie Henry Bean). Jeho filmy se promítají na mnoha světových festivalech, včetně Cannes či Sundance. Časopis Filmmaker Magazine ho označil za jednu z „25 nových tváří nezávislého filmu“ a nedávno ho časopis Variety zařadil mezi „10 kameramanů, které je záhodno sledovat“. Duše Paula Giamattiho je jeho třetím dílem, na kterém spolupracuje se svou partnerkou Sophií Barthes. 
 
 
DAN CAREY (producent) 
Dan Carey je partnerem v produkční společnosti Touchy Feely Films sídlící v New Yorku. Kromě snímku Sophie Barthes také v poslední době produkoval například film Pretty Bird (Sundance 2008). Mezi rozpracované projekty společnosti Touchy Feely Films patří adaptace knihy Petera Abrahamse Oblivion (režie Chris Zalla, který je podepsán i pod snímkem Sangre de Mi Sangre, oceněným Velkou cenou poroty na festivalu v Sundance roku 2007), Xmas dramatičky Melissy James Gibbon, držitelky ceny Obie, The Cloud Room režisérů Roba Devora a Charlese Mudedeho (Zoo), adaptace románu Adama Daviese Mine All Mine (autor The Frog King) a celovečerní snímek o Jamesi Hogueovi, který studoval na Princetonu pod smyšlenou identitou. 
 
 
ELIZABETH GIAMATTI (producentka) 
Elizabeth Giamatti je partnerkou v produkční společnosti Touchy Feely Films sídlící v New Yorku. Kromě snímku Sophie Barthes také v poslední době produkovala například film Pretty Bird (Sundance 2008). Mezi rozpracované projekty společnosti Touchy Feely Films patří adaptace knihy Petera Abrahamse Oblivion (režie Chris Zalla, který je podepsán i pod snímkem Sangre de Mi Sangre, oceněným Velkou cenou poroty na festivalu v Sundance roku 2007), Xmas dramatičky Melissy James Gibbon, držitelky ceny Obie, The Cloud Room režisérů Roba Devora a Charlese Mudedeho (Zoo), adaptace románu Adama Daviese Mine All Mine (autor knihy The Frog King) a celovečerní snímek o Jamesi Hogueovi, který studoval na Princetonu pod smyšlenou identitou. V minulosti spolupracovala s Yale Repertoary Theater, The Mark Taper Forum, Manhattan Theater Club, The Public Theater a The Williamstown Theater Festival. Získala magisterský titul na New York University a titul M.F.A. na Yale School of Drama. 
 
 
PAUL MEZEY (producent) 
Paul Mezey je nezávislý newyorský producent a zakladatel Journeyman Pictures. Coby producent stál u zrodu několika kritikou opěvovaných filmových titulů, jako například Maria Full of Grace, který získal roku 2005 nominaci na Oscara v kategorii nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli a Half Nelson (v hlavní roli Ryan Gosling), který získal roku 2007 nominaci na Oscara v kategorii nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli. Mezey produkoval dva filmy, které měly premiéru roku 2008 na festivalu v Sundance: baseballovou odyseu Sugar režisérů Ryana Flecka a Ann Boden (HBO Films) a Momma’s Man režiséra Azazela Jacobse (THINKFilms). Mezi další snímky, které Mezey produkoval, patří: Angel Rodriguez (HBO Films), Zavíráme krám (Everyday People) (HBO Films), Spring Forward (IFC Films), The City (La Ciudad) režiséra Davida Rikera, dokument režisérky Mandyh Stein You See Me Laughin‘ (Mississippi Blues) a The Ballad of Ramblin‘ Jack režisérky Aiyany Elliott, držitelky ceny za umělecký přínos na poli dokumentárního filmu z festivalu v Sundance roku 2000. Paul Mezey získal za svou producentskou práci roku 2001 cenu IFP / West Motorola na Independent Spirit Awards a časopis Variety ho roku 2004 zařadil mezi „10 producentů, které je záhodno sledovat“. 
 
 
ANDREW MONDSHEIN (střihač) 
Filmový střihač Andrew Mondshein strávil téměř dvě desetiletí stříháním celovečerních filmů. Roku 1979 zahájil svou kariéru pod vedením legendárního režiséra Sidneyho Lumeta, spolupracovali spolu na 5 snímcích včetně Čas zastavit se (Running on Empty). Mondshein potom stříhal osm filmů švédského režiséra Lasseho Hallströma, včetně oceněných Co žere Gilberta Grapea (What’s Eating Gilbert Grape), Čokolády (Chocolat) a Pravidel moštárny (The Cider House Rules). V roce 2000 byl Mondshein nominován na Oskara v kategorii nejlepší střih za filmový trhák Šestý smysl (The Sixth Sense) režiséra M. Night Shyamalana. Mondshein je dále coby střihač podepsán pod snímky jako například Hledám Susan. Zn.: Zoufale (Desperately Seeking Susan) režisérky Susan Seidelman, Poprava (Return to Paradoxe) režiséra Josepha Rubena, Přeber si to znovu (Analyze That) režiséra Harolda Ramise a dokument FLOW: For Love of Water režisérky Ireny Saliny. Kromě nominace na Oskara byl Mondshein nominován také na Cenu britské akademie, na dvě ceny A.C.E. a roku 1999 získal cenu Zlatý satelit za nejlepší střih celovečerního filmu. 
 
 
ELIZABETH MINCKLE (vedoucí výroby) 
Beth Minckle svou kariéru zahájila jako vedoucí výroby, když navrhla svůj první celovečerní film Madness and Genius (režie Ryan Eslinger) v roce 2002. Úspěch tohoto snímku jí přinesl pracovní příležitosti u dalších filmů jako například Half Nelson (režie Ryan Fleck), za který dostal v roce 2006 Ryan Gosling Oskara v kategorii nejlepší mužský herecký výkon. Minckleová se vrátila k Journeyman Pictures, aby pracovala jako vedoucí výroby na filmu Sugar, druhý film Ryana Flecka a Ann Boden, a potom se ještě jednou spojila s Journeyman Picture a navrhla jeden z nejstylizovanějších filmů své dosavadní kariéry, Duše Paula Giamattiho. Mickleová spolupracovala na 15 celovečerních filmech, několika reklamách a televizních projektech a časopis The Hollywood Reporter ji v roce 2006 označil za „Autorkou výpravy příští generace, kterou je záhodno sledovat“. Zastupuje ji Paradigm Agency a v současné době žije v New Yorku.  
 
 
 
OBSAZENÍ 
 
 
PAUL GIAMATTI (Paul Giamatti) 
Téměř dvacetiletá divadelní, filmová a televizní kariéra Paula Giamattiho začala roku 1989 v divadle Annex v Seattlu. Jednou z jeho zatím posledních rolí byl John Adams ve stejnojmenné minisérii produkce HBO (spolu s ním zde účinkovali Laura Linney, Tom Wilkinson, David Morse a Stephen Dillane), za kterou získal cenu Emmy a nominaci na Zlatý glóbus. Na filmovém plátně se objevuje velmi často, jmenujme alespoň snímky jako Těžká váha (Cinderella Man) režiséra Rona Howarda, Bokovka (Sideways), za který získal cenu Independent Spirit Award, Cenu newyorských kritiků a nominaci na Zlatý glóbus), Můj svět (Američan Splendor), za který získal nominaci na Cenu newyorských kritiků za nejlepší mužský herecký výkon a cenu organizace National Board of Review, Sejmi je všechny (Shoot ´em Up), Iluzionista (The Illusionist), Muž na Měsíci (Man on the Moon), Jestřáb umírá (The Hawk Is Dying) a Planeta opic (Planet of the Apes). Na divadelním poli získal Giamatti nominaci organizace Drama Desk za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli v představení The Iceman Cometh, které na Broadwayi režíroval Kevin Spacey. Giamatti si tady zahrál roli Jimmyho Tomorrowa. Na Broadwayi si také zahrál v představeních jako Tři sestry v režii Scotta Elliota, …Racing Demon v režii Richarda Eyrea a Arcadia v režii Trevora Nunna. Vystupoval také po boku Al Pacina na tzv. off-Broadway ve hře Bertolda Brechta Zadržitelný vzestup Artura Uriho, kterou produkoval Simon McBurney. Co se týče televizní produkce, Giamatti se objevil po boku Jamese Spadera v televizním filmu Akta Pentagon (The Pentagon Papers), spolu se Stanleym Tuccim ve filmu Winchell a ve filmu Kdyby zdi mohly mluvit 2 (If These Walls Could Talk 2). V nejbližší době uvidíme Giamattiho ve filmech Babylon režiséra Andrese Baize (v hlavní roli Antony Mackie), Dvojí hra (Duplicity) (v hlavních rolích Clive Owen a Julia Roberts) a The Last Station o posledních dnech ruského spisovatele Lva Tolstého (spolu s Christopherem Plummerem, Helen Mirren a Jamesem McAvoyem). Giamatti je spoluzakladatelem produkční společnosti Touchy Feely Films se sídlem v New Yorku, která produkovala režisérský debut Paula Schneidera Pretty Bird (soutěžil v Sundance roku 2008) a Duše Paula Giamattiho (Cold Souls), který napsala a režírovala Sophie Barthes (soutěžil v Sundance roku 2009). Mezi připravované projekty produkční společnosti Touchy Feely Films patří adaptace knihy Petera Abrahamse Oblivion (Chris Zalla je také režisérem snímku Padre Nuestro, který získal Velkou cenu poroty na filmovém festivalu v Sundance roku 2007), Xmas z pera držitelky ceny Obie Melissy James Gibson, The Cloud Room Roba Devora a Charlese Mudedeho, celovečerní snímek o Jamesi Hogueovi, který studoval na Princetonu pod smyšlenou identitou (o tomto člověku natočil režisér Jesse Moss dokument Con Man) a Bubba Nosferatu, pokračování kultovní klasiky Dona Coscarelliho Bubba Ho-Tep. Giamatti je absolventem Yale School of Drama. 
 
DAVID STRATHAIRN (doktor Flintstein) 
David Strathairn získal cenu Volpi Cup na filmovém festivalu v Benátkách a nominace na cenu Akademie, Zlatý glóbus, Screen Actors Gild, BAFTA a Independent Spirit Awards za přesvědčivé ztvárnění legendárního televizního moderátora zpravodajství CBS Edwarda R. Murrowa ve snímku George Clooneyho Dobrou noc a hodně štěstí (Good Night and Good Luck) z roku 2005, který byl nominován na Oscara. V roce 2005 byl už počtvrté nominován na cenu Independent Spirit Award, jeho hvězdná kariéra začala v roce 1980 prvním filmem režiséra Johna Saylese Návrat do Secaucusu (The Return of the Secaucus Seven). Strathairn následně spolupracoval se Saylesem na sedmi dalších titulech, získal ocenění IFP za vedlejší roli ve filmu Město naděje (City of Hope) a k tomu dvě nominace za Passion Fish a Jezero zapomnění (Limbo). Na začátku své kariéry se také objevil ve vedlejších rolích ve snímcích jako Silkwoodová (Silkwood) Mikea Nicholse, Iceman Freda Schepisiho, Na dosah (At Close Range) Jamese Foleyho a Dominick a Eugene (Dominick and Eugene) Roberta M. Younga, stejně jako v Saylesových úspěšných dramatech Matewan a Osm mužů z kola ven (Eight Men Out) a jeho satiře Bratr z jiné planety (The Brother from Another Planet) z roku 1984. I v další dekádě se Strathairn pilně věnoval natáčení a účinkoval v několika kritikou vychvalovaných filmech, jako byl režijní debut Tima Robbinse Bob Roberts, Velké vítězství (A League of Their Own) Penny Marshallové, Ztracený Izaiáš (Losing Isaiah), Firma (The Firm) Sydneyho Pollacka, Slídilové (Sneakers), filmová adaptace románu Stephena Kinga Dolores Claiburnová (Dolores Claiburn) v režii Taylora Hackforda a Domů na svátky (Home for the Holidays) v režii Jodie Fosterové. Zahrál si také ve dvou filmech Curtise Hansona Divoká řeka (The River Wild) a L.A. Přísně tajné (L.A. Confidential), za které byl spolu s celým hvězdným obsazením nominován na Screen Actors Guild Award. Dále se potom objevil ve filmech Memphiská kráska (Memphis Belle), Mapa mého světa (A Map of the World), Simon Birch, Ztraceni navždy (Lost in Yonkers), Missing in America, Sen noci svatojánské (Midsummer Night’s Dream) v režii Michaela Hoffmana, Klíč k vraždě (Twisted) Philipa Kaufmana a Ta známá Bettie Page (The Notorious Bettie Page). Uznání si vydobyl i na divadelním jevišti, účinkoval například v Manhattan Theatre Club, na New York Shakespeare Festival, v SoHo Rep, v Hartford Stage Company, v Ensemble Studio Theatre a v Seattle Repertory. Nedávno dotočil snímek Bouře (The Tempest) režisérky Julie Taymorové. 
 
DINA KORZUN (Nina) 
Dina Korzun se narodila v ruském Smolensku a studovala v Moscow Art Theatre. Po ukončení studií dostala svou první hereckou příležitost v představení Láska na Krymu a za svůj výkon získala cenu Moskevského divadelního festivalu coby nejlepší herečka. Roku 1997 nasbírala několik ocenění za svou první filmovou roli v Zemi hluchých Valerije Todorovského. Za svůj fantastický výkon získala ruskou obdobu Oscara (cenu Nika), cenu Zlatého berana od moskevských filmových kritiků coby nejlepší herečka a roku 1998 cenu Hvězda zítřka na MFF v Ženevě. Roku 2000 dostala Korzunová hlavní roli ve snímku produkce BBC Poslední útočiště (The Last Resort) v režii Pawla Pawlikowského, kterému se dostalo mezinárodního uznání. Film získal Cenu Michaela Powella za nejlepší nový britský hraný film na 54. filmovém festivalu v Edinburghu a Dina Korzun dostala na British Independent Film Awards cenu coby nejlepší herečka (Nejlepší objev), na filmovém festivalu v Londýně (cena FIPRESCI), cenu za nejlepší ženský herecký výkon na MFF v Gijónu a na filmovém festivalu v Thessaloniki. Od té doby se stále věnuje filmu. V ambiciózním 20-dílném televizním seriálu Woman Romance v režii Sergeje Snějkina dostala hlavní roli. Roku 2004 dostala hlavní roli ve Forty Shades of Blue režiséra Iry Sachse. Tento snímek získal Velkou cenu poroty na filmovém festivalu v Sundance roku 2005 a Korzunová byla nominována na cenu za nejlepší ženský herecký výkon na Independent Spirit Awards roku 2006. Naposled zazářila ve filmech Bratři Karamazovi v režii Jurije Koroze, Murder in the Theatre režiséra Ditta Tsinsadzeho a Farewell režiséra Christiana Cariona. 
 
EMILY WATSON (Claire) 
Během posledních několika let se Emily Watson stala jednou z nejuznávanějších hereček. Světová veřejnost si jí poprvé všimla díky jejímu úchvatnému hereckému ztvárnění Bess ve filmu Prolomit vlny Larse von Triera. Za svůj srdcervoucí výkon získala Oscara a Zlatý glóbus, a v roce 1997 také Cenu newyorské kritiky a Cenu londýnské kritiky coby Objev roku. Watsonové se dostalo další nominace na Oscara i Zlatý glóbus za nejlepší ženský herecký výkon v roce 1999, a to za strhující výkon v roli Jackie ve filmu Hilary a Jackie, dojemném a tragickém dramatu známé violoncellistky Jacquie du Pre, které režírovala Anand Tucker. Letos se Watsonová objevila v kritikou uznávaném snímku Charlieho Kaufmana Synecdoche, New York. Jde o příběh dramatika (Philip Seymour Hoffman), který se ocitá ve složité situaci, když má skloubit svou práci a milostný život. Pokouší se v jakémsi hangáru vytvořit repliku New Yorku v životní velikosti, kterou by mohl použít ve své příští divadelní hře. Watsonová si také zahrála po boku Julie Roberts a Willema Dafoea ve filmu Světlušky v zahradě (Fireflies in the Garden). Tento napůl autobiografický příběh se soustředí na složitost mezilidských vztahů v rodině, kterou tragicky zasáhne nečekaná tragédie. Emily Watsonová se objevila také ve snímku režiséra Chrise Noonana Miss Potter spolu s Renee Zellweger a Ewanem McGregorem. Tento životopisný snímek vypráví příběh Beatrix Potterové (Zellweger), autorce příběhů o králíčkovi Péťovi, a její snaze vymanit se z područí dominantní a nepřístupné matky a zároveň společenských konvencí viktoriánské Anglie. Zahrála si také spolu s Gabrielem Byrnem a Mirandou Richardson ve filmu Soumrak nad Jižní Afrikou (Wah-wah), rodinném dramatu odehrávajícím se ve Svazijsku v roce 1969 a s Guy Pearcem, Liamem Nelsonem a Johnem Hurtem ve filmu Proposition. Watsonová také dotočila anglickou verzi románu They Beckman Křižák v džínách (Crusade in Jeans) a můžeme ji vidět i ve fantasy snímku Já a moje příšera (The Water Horse). Roku 2005 obsadil režisér Tim Burton Watsonovou do svého animovaného filmu Mrtvá nevěsta Tima Burtona (Corpse Bride), ve kterém zazní i hlasy Johnnyho Deppa a Heleny Bonham-Carter. Mrtvá nevěsta byla nominována na Cenu Akademie v kategorii Nejlepší animovaný celovečerní film. Watsonová hrála také spolu s Tomem Wilkinsonem a Rupertem Everettem ve filmu Paralelní lži (Separate Lies). Navíc získala nominaci na Zlatý glóbus za její výkon v roli Anne Sellersové v úspěšném snímku Život a smrt Petera Sellerse. Do seznamu filmů, ve kterých si zahrála, patří také neobvyklá romantická komedie Paula Thomase Andersona Opilí láskou (Punch-Drunk Love), kde jí byl hereckým partnerem Adam Sander, pokračování Mlčení jehňátek nazvané Červený drak (Red Dragon) v režii Bretta Ratnera, kde spolu s ní účinkovali Edward Norton, Ralph Fiennes a Sir Antony Hopkins, Gosford Park režiséra Roberta Altmana, The Cradle Will Rock režiséra Tima Robbinse, zahrála si také hlavní ženskou roli ve filmu Alana Parkera Andělin popel (Angela’s Ashes), což byla adaptace memoárů Franka McCourta, za které získal Pulitzerovu cenu a film režiséra Alana Rudolpha Trixie, kde se objevila po boku Nicka Nolteho. Hrála také s Johnem Tuturrem ve filmu Lužinova obrana, který podle románu Vladimira Nabokova režírovala Marleen Gorris, ve filmu Jima Sheridana Boxer (The Boxer) vedle Daniela Day-Lewise a spolu s Christianem Balem v adaptaci románu Juliana Barnese Metroland. Co se týče jejího účinkování v televizi, Watsonová si zahrála postavu Maggie Tulliverové v nadšeně přijaté adaptaci knihy George Eliot Mlýn na řece Floss (The Mill on the Floss) v produkci BBC Masterpiece Theatre. Na londýnských divadelních jevištích už je veteránkou, na seznam her, ve kterých účinkovala, si připsala Tři sestry, Dětská hodinka (The Children’s Hour) v Royal National Theatre a Paní z moře (Lady from the Sea). Na podzim roku 2002 si Watsonová zahrála hlavní role hned ve dvou představeních v Donmar Warehouse Theatre, a to ve Strýčkovi Váňovi (role Soni) a Večer tříkrálový (Twelfth Night) (role Violy), obě představení režíroval oscarový režisér Sam Mendes. Kritika obě inscenace vychválila až do nebes a dostalo se jim prostoru na omezenou dobu na jevišti Brooklyn Academy of Music v New Yorku. Watsonová také často spolupracovala s Royal Shakespeare Company v představeních jako Jovial Crew, Zkrocení zlé ženy (Taming of the Shrew), Konec dobrý všechno dobré (All’s Well That Ends Well) a The Changeling. 
 
KATHERYN WINNICK (Sveta) 
Rodilá Kanaďanka Katheryn Winnick se vždycky raději vydávala po neprošlapaných stezkách a výčet jejích rolí odpovídá jejímu okouzlení nekonvenčními nabídkami. Na festivalu v Sundance roku 2009 se odehrála premiéra filmu Duše Paula Giamattiho, kde Winnicková dostala příležitost ve vedlejší roli po boku herce s oscarovými nominacemi Paula Giamattiho. Winnicková získala roli ruské herečky, která je ve spojení s pašeráckým gangem a hledá hlubší pravdu ve svém životě i ve své práci. V roce 2009 má mít premiéru i další snímek Hra na utrpení (Amusement), napjatě očekávaný psychologický thriller z produkce New Line Cinema, ve kterém hraje hlavní roli. Slečna Winnicková v současné době natáčí další thriller pod názvem Choose, ve které si opět zahraje hlavní roli studentky investigativní žurnalistiky, která se za pomoci svého otce (Kevin Pollack) snaží vypátrat vraha. Režisérem snímku je Rob Legato, držitel Oskara za vizuální efekty a coby pomocný režisér je podepsán pod snímky jako Titanic, Letec (The Aviator), Skrytá identita (The Departed), připravovaný film Jamese Camerona Avatar a připravovaný film Martina Scorseseho Uzavřený ostrov (Shutter Island). Winnicková se nedávno objevila jako hlavní hostující postava v populárním seriálu televize FOX Doktor House, a to v epizodě, která získala jedno z nejlepších hodnocení, jaké se za poslední rok dostalo. Díky zájmu, který tato epizoda vzbudila, získala Winnicková smlouvu se společností FOX Network na pilotní sezónu 2007-2008. V roce 2007 si zahrála mladou ženu trpící schizofrenií v dramatu Lifetime TV Osudný zlom (Tipping Point). Ve filmu When Nietzsche Wept po boku Armanda Assanteho a Bena Grosse odhalila svůj všestranný herecký talent v roli Lou Salome. Její nadání jí také přihrálo role jako Melissa, přítelkyně Matthewa McConaugheye v trháku Lemra líná (Failure To Launch), který produkovala společnost Paramount, a ve kterém prokázala svůj komediální um. Účinkovala také v krátkém filmu nominovaném na Oscara Our Time Is Up, v komediálním road-movie pro teenagery Divoká jízda (Going the Distance) a v nezávislém dramatu Švédská trojka (Kiss Me Again). Ztvárnila mladou Ivanu Trumpovou v životopisném snímku produkce ABC Příběh Donalda Trumpa (Trump Unauthorized) a časopis The Hollywood Reporter potom básnil, že Winnicková „na sebe strhává zaslouženou pozornost téměř v každé scéně“. Na televizních obrazovkách se objevila jako host v takových hitech jako Kriminálka New York, Zákon a pořádek: Zločinné úmysly a Oz a v roce 2009 si zahraje v nových epizodách jak seriálu Kriminálka Las Vegas, tak v seriálu Zákon a pořádek. Po svém televizním debutu, kdy se několikrát objevila v populárním kanadském seriálu Student Bodies, byla Winnicková vybrána z tisíců mladých herců coby objekt průlomové dokumentární show v produkci společnosti Bravo The IT Factor. 
 
LAUREN AMBROSE (Stephanie) 
Lauren Ambrose nedávno dokončila v produkci Warner Bros filmovou adaptaci klasického příběhu pro děti, který napsal Maurice Sendak, Max a maxipříšerky (Where the Wild Things Are). Snímek režíroval Spike Jonze. Dále ji uvidíme v hlavní roli televizních filmech Loving Lea (produkce Hallmark Hall of Fame) a A Dog Year (produkce HBO Films). Dostalo se jí vlídného přijetí od kritiků za nezávislý film Starting Out In The Evening, který měl premiéru na filmovém festivalu v Sundance. Letos se herečka objevila na divadelním jevišti coby Ofélie v inscenaci Hamlet na scéně The Public Theatre, předtím ztvárnila roli Julie v představení Romeo a Julie na téže scéně. Ambroseová si také zahrála v inscenaci hry Clifforda Odetse Awake and Sing na Broadwayi, který získala cenu Tony a v inscenaci hry Sama Shepherda Pohřbené dítě (Buried Child) na scéně Londýnského Národního divadla. Ambroseová byla dvakrát nominována na cenu Emmy za výkon ve vedlejší ženské herecké roli, a to za své účinkování v úspěšném seriálu produkce HBO Odpočívej v pokoji (Six Feet Under) a získala Hlavní cenu poroty na L.A. Outfest za vynikající ženský herecký výkon ve dvou filmech, kde hrála hlavní roli: ve filmu o dospívání nazvaném Swimming a v černé komedii Opravdu děsná plážová party (Psycho Beach Party), což je adaptace divadelní hry Charlese Busche.

Režie: Sophie Barthes 
Scénář: Sophie Barthes, Brock Norman 
Kamera: Andrij Parekh 
Střih: Andrew Ondshein 
Kostýmy: Erin Benach 
Hudba: Dickon Hinchliffe 
Hrají: Paul Giamatti, Emily Watson, David Strathairn, Dina Korzun